Nevěra (soutěžní)

Sofie stála před domem na prázdné ulici a čekala na ten známí zvuk, který ji dostane do jiného světa. Je to už několik měsíců, co na tomto místě byla poprvé, ale stejně byla nesvá. Z toho, co ji čeká, jestli ji někdo na ulici neuvidí a nepozná. Nebo jestli dělá správnou věc.

Z myšlenek ji vytrhl bzučák. Sofie instinktivně popadla kliku od dveří a zapadla do chladné chodby starého domu. Dům byl oproti ulici naprosto tichý a Sofie slyšela jen stále se zrychlující bušení svého srdce. Klidnou a rozhodnou chůzí se vydala po schodech nahoru, její myšlenky ale měly ke klidu daleko. Stále se nedokázala přenést přes pocit viny, který ale nebyl dost silný na to, aby přemohl pocit chtíče. Milovala svého přítele. Byl dokonalí a možná právě proto mu nedokázala říct, po čem touží. A on to nikdy nemohl splnit, na to ho znala moc dobře. Co dělám je špatné, já je špatná. Proč se ale chvěji vzrušením a jsem tak vlhká?

Vystoupala do posledního patra, kde byly jako vždy pootevřené dveře do bytu. Vešla dovnitř a zavřela za sebou. On stál přímo před ní. Vyzula se, kabelku položila vedle bot, stoupla si na špičky, nohy lehce od sebe, ruce srovnané za zády a oči zabořené do země. Čekala, co bude dál. Srdce jí bušilo jak o závod. Teď už přemýšlela jen nad tím, co se stane v příštích minutách. On pomalu přistoupil a začal ji hladit po hladkých stehnech. Měl velké a velice hrubé ruce. Pomalu se dostával výš až pod šaty, na zadek a mezi stehna. Sofie na sobě neměla kalhotky a byla do hladka vyholená, to byl jeden z požadavků, které měl. Spolu s přísným zákazem voňavek, protože miloval její vůni. A také vlasy stažené do pevného drdolu, aby nezakrývaly obličej. Když se přesvědčil, že je všechno v pořádku, chytil ji zezadu za krk a odvedl do pokoje. Vždy se vše odehrávalo v této místnosti, jinou část jeho bytu neznala.

Byla to tmavě zařízená pracovna. Po celé jedné straně byly velké skříně a naproti dveřím stůl s počítačem. Kromě toho byla místnost skoro prázdná. Dnes stála uprostřed v prostoru židle.

„Ohni se přes tu židli,“ přikázal Sofii a zavřel za nimi dveře. Sofie samozřejmě poslechla a vrhla se splnit co žádal. Židle byla celkem vysoká, ale když se vytáhla na špičky, byla schopná se akorát ohnout přes opěrku a lokty se opřít o sedák. Rukou jí vyhrnul šaty až na záda a znovu zkontroloval, jak je vlhká.

„Posledně mi přišlo, že si to až moc užíváš. Chápu, že masochistku jako ty prostě bolest bere… ale uvidíme jaké to bude, když začneme rovnou na plno. Co ty na to?“

„Dobře“ odpověděla vzrušeným hlasem. Na nic víc se nezmohla.

Přistoupil k ní, a zadíval se jí přímo do očí. Měl na sobě tmavou košili, šedý plnovous a upravené vlasy. Nebyl starý, ale s jejím tátou klidně do školy chodit mohl. „Kdyby cokoliv, řekni stop. Jako vždy. Ano?“

„Ano.“ Sofie začala cítit příval adrenalinu, země byla najednou lehčí. Co to právě odkývala a proč se na to tak těší? Bolest milovala, ale dobře věděla, jak je citlivá. Některé tresty nedokázala vydržet ani s plným tělem endorfinů a na pokraji orgasmu.

„Dostaneš deset silných ran, žádné zahřívání. Pravidla znáš, pokud vykřikneš, začneme od začátku.“

„Ano rozumím“ odpověděla. Zpevnila celé své tělo a připravila se na první ránu. Čekání bylo nekonečné. Když začínala přemýšlet, jaký instrument asi zvolil, uslyšela, jak vzduchem zapískala rákoska. Okamžik po tom ji na zadek dopadla tvrdá rána, která prolétla jak tlaková vlna celým jejím tělem. Sofie vykřikla bolestí a do očí ji vyhrkly slzy. Do těla se jí začala valit lavina slasti a kundička jí nekontrolovatelně pulzovala.

„No, první ránu jsi nějak nezvládla, začneme teda od začátku.“ Než si stačila uvědomit co jí vlastně chtěl sdělit, uslyšela opět ten výstražný pisklavý zvuk a cítila rákosku na své jemné kůži. Místnost opět naplnil její výkřik. Sofie dostala pár vteřin na vydýchání, než dopadla rákoska po třetí.

„Auuuu“ vyjekla Sofie a prohnula se v zádech. Ruka ji vystřelila na místo dopadu, zadek jí přímo hořel.

„Okamžitě dej tu ruku pryč. Seber se, nebo si zítra celý den nesedneš.“

Sofie se opřela zpátky o lokty a zhluboka se nadechla. Po tvářích jí tekly slzy, zadek pulzoval bolestí a kundička vzrušením. Začala cítit, že chce víc. Během tří ran ji dostal do stejného stavu jako hodina pozvolného mučení. Bylo to jako kdyby se lusknutím prstu přepnula do sexuálního transu.

Přes zatnuté zuby si jen tiše zasyčela, když jí další rána dopadla na zadek. S dlouhým výdechem pak přijímala další a další rány. Jako kdyby se na jejím místě vystřídaly dvě holky s jinou osobností a prahem bolesti. Po poslední ráně ucítila opět jeho drsnou ruku na svém mladém těle. Hladil ji po zadku a prohlížel si stopy po výprasku. Kůže byla v místech dopadu tvrdá, vystouplá a místy už zbarvená do modra. Na dotek byla citlivá a Sofie si každý ten dotek užívala. Po chvilce zamířil rukou na její mokrou kundu. Dva prsty naprosto bez odporu zasunul dovnitř. Stačilo několik pohybů, aby začala cítit blížící se orgasmus. Sofii do těla proudily stále další a další vlny slasti. On jí ale orgasmus nedopřál a prsty včas vytáhl ven.

Obešel židli a strčil jí stejné dva prsty do pusy. Sofie na nic nečekala a poslušně je očistila. Svou chuť dobře znala, měla jí ráda. On byl vzrušený a hluboce oddechoval, vydržel to jen pár sekund, než si rozepnul kalhoty. Své prsty vyměnil za čuráka, který Sofii zaplnil celou pusu. Milovala jeho čuráka, byl tak horký, když ho dokázala pořádně vzrušit.

„Svlíkni se“ přikázal a sám si sedl do křesla naproti ní, s kalhoty u kotníků. Sofie ze sebe stáhla šaty a během okamžiku byla nahá uprostřed místnosti. On si jednou rukou honil a druhou ukázal na stůl, „ozdob si prsa“. Na stole leželo několik japonských svorek, ty měla Sofie nejraději. Uměly pěkně zabolet. „Jeden pár přímo na bradavky, nešetři se“.

Sofie poslušně začala připínat svorky na svoje malá prsa. První pár přímo na bradavky, které měla extrémně citlivé, ale zároveň jejich mučení milovala. Tělem ji prolétla bolest, když kovové svorky začaly nemilosrdně svírat její nejcitlivější místa. Další svorky si na své tělo dala hned vedle bradavek. Celkem měla na prsou deset kovových svorek a cítila stupňující se tlak na celém hrudníku.

„Za záda“ pronesl a v natažené ruce držel kovová pouta. Druhou rukou si stále dělal dobře. Sofii vzrušovalo, když se sama mučila nebo svazovala. Před někým jiným to bylo ještě lepší. Pouta nasadila nejprve na jednu ruku, dala ruce za záda a pak pevně utáhla. „Pojď ke mně na kolena.“

Sofie padla na kolena a hned zaútočila na jeho péro. Ruce spoutané za zády stačily k tomu, aby se cítila bezmocně. Svorky na prsou bolely při každém pohybu. Už se nemohla dočkat až ji ošuká. Šťáva jí pomalu stékala po stehnech. Chtěla se udělat tak strašně moc, snažila se kouřit, jak nejlépe umí i za cenu stupňující se bolesti od svorek. V tom ji chytil za hlavu a zastavil. Byla až moc rychlá? On naprosto ztuhl. Udělal se?

Odstrčil ji od sebe, rychle natáhl kalhoty a vyběhl z místnosti. Nechápala, co se děje. Udělala něco špatně? Nezranila ho? Za pár vteřin se vrátil zpět, v obličeji vyděšený výraz a celý rudý. „Co se stalo?“ ptá se nechápavě Sofie.

„Zalez do skříně, dělej!“ přikázal tlumeným hlasem, „DĚLEJ!“ otevřel jednu z mnoha skříní, co měl v pracovně a ona si do ní vlezla. Sedla si na zem, hlavu ohnutou ke skrčeným kolenům. Nebylo to moc pohodlné, sotva se tam vešla. K nohou jí hodil boty, kabelku a šaty. „Ani muk, nebo tě zabiju!“ S těmi slovy zavřel dveře. Sofie nechápala co se děje. Je to nějaká roleplay? Nepohodlná poloha jí celkem vzrušovala. S rukama za zády se nemohla pořádně srovnat a svorky na prsou, které měla teď přimáčknuté na stehnech ji začínaly pěkně bolet.

„Promiň! Nechal jsem klíče v zámku!“ ozvalo se na chodbě. Sofie se snažila přemýšlet o co tady jde, když uslyšela nějaký další hlas. Nějaký ženský hlas. Sofie nikdy nepřemýšlela nad tím, zda ON je sám nebo ne. Přímo se nikdy neptala. Mohla to snad být jeho... žena?

Na chodbě bylo slyšet tlumený dialog. Sofie nedokázala zachytit o čem se bavili. Stejně tak nedokázala popsat svoje pocity. Začínala jí ovládat panika a bolest. Přesto byla víc a víc vzrušená. Jak dlouho tady bude v naprosté tmě trpět? Jak tuhle situaci hodlá on vyřešit a KDO je ta žena? V tom se otevřeli dveře a někdo vešel dovnitř.

„Líbí se ti teda?“ řekla neznámá žena. Měla jemný hlas, ale bylo poznat, že už je starší. Určitě o dost starší než Sofie. „Vypadáš neodolatelně“ odpověděl on. Bouchly dveře.

„Dneska bych ti to i věřila, takhle vyboulený kalhoty jsi hodně dlouho neměl.“

„Počkej, musíme pro Jakuba.“

„Až za hodinu bude na nádraží, máme minimálně dvacet minut.“

„Ale… já… tady…“

Sofie slyšela všechno. Museli být jen pár centimetrů od místa, kde byla schovaná. Sotva dýchala a neodvažovala se ani pohnout. Slyšela, jak se líbají a oběma se zrychluje dech. Pak něco bouchlo do skříně. Sofie málem vyjekla překvapením, naštěstí si včas uvědomila, v jaké situaci se právě nachází. Slyšela ho, jak začíná zhluboka oddechovat.

Najednou ta neznámá žena hlasitě zasténala. „Jooo, pořádně mi ho tam narvi… panebože ty seš tak tvrdej!“ Bylo slyšet tvrdé přirážení a hlasité sténání ve stejném rytmu. Podle zvuku byla žena pěkně vlhká a on stále zrychloval. Šukal ji tak tvrdě, až se celá skříň rytmicky otřásala. Sofie nechápala co se děje, nebo co má dělat. Celá situace ji neskutečně vzrušovala, doslova pár centimetrů od ní prožívali dva lidé nádherný sex a jeden z nich ani netušil, že nejsou v místnosti sami. Sofie si mohla jen představovat co se tam venku asi odehrává. Ale to ona uměla perfektně, právě proto byla stále vlhká, i když měla prsa v jednom ohni a v rukou jí mravenčilo.

„Jo! Jo! Nepřestávej!“ zakřičela žena předtím, než prožila ohlušující orgasmus. Chvilku po ní se udělal i on. Vše utichlo.

„To byl za poslední dobu ten nejlepší sex… co že jsi byl tak při chuti?“

„Asi ty nové šaty, nevím… jaro.“ zachraptěl on.

„Skočím se upravit a pak vyrazíme, ju?“ s těmi slovy odešla z pokoje. Chvilku se nic nedělo. Pak se škubnutím otevřeli dveře do skříně. Sofii oslepilo světlo.

„Za chvilku vyrazíme pryč, počkej pár minut a pak vypadni.“ řekl a hned zase skříň zavřel. Než se stačila Sofie rozkoukat, byl pryč. Do hajzlu, pouta! Uvědomila si, že netuší, kde je klíč a začínala panikařit. Veškeré vzrušení se začínalo pomalu vytrácet. Cítila teď hlavně bodavou bolest v bradavkách a ztuhlé celé tělo. Jak dlouho asi v téhle pozici už je? A bude?

Byla to celá věčnost. Čas v naprosté tmě a v takovém diskomfortu jako by se zastavil. Když konečně uslyšela bouchnout vchodové dveře, byla to neskutečná úleva! Věděla, že by měla ještě počkat, ale nedalo se to už vydržet. Ruce téměř necítila, skrčené nohy měla celé ztuhlé a hlavně ta nesnesitelná bolest prsou. Nohou si otevřela skříň a začala se soukat ven.

Když se konečně trochu adaptovala na světlo a dokázala zase natáhnout obě nohy, postavila se. Kůži kolem svorek měla rudou a bradavky v jednom ohni. Horší bylo, že pomalu ztrácela cit v rukou. Ty pouta si opravdu neutahovala na takhle dlouhé použití. Dobře, tak kde by mohl být klíč? Rozhlédla se po místnosti. Na stole se leskl malý klíček. Zázrak! Alespoň nějaká úleva. Pomalu došla ke stolu, tak aby dělala co nejméně pohybu. Zády pak vzala klíček a snažila se poslepu neobratně trefit do dírky. Zabralo jí to déle, než doufala nebo by si přála, ale povedlo se. Měla volné ruce. Chvilku trvalo, než se do nich pořádně vrátil cit. Na řadu mělo ale přijít to nejtěžší.

Sofie se zhluboka nadechla, zatnula zuby a sundala si jeden pár svorek z prsou. Hned jak je otevřela vykřikla bolestí a z očí ji vytryskly slzy. Tohle byla neskutečná bolest! Jak dlouho v té skříni byla? Rukou si zajela instinktivně mezi nohy, aby slastí přebyla bolest. Byla stále vzrušená, stačilo jen pár pohybů. Stála nahá sama v cizím bytě, kde před chvilkou cizí pár prožil sex, měla svorky na prsou a k tomu si to dělala rukou. Jak se vůbec do takové situace dostala?

„Prober se Sofie“, vynadala sama sobě. Sundala si další svorku. A další. Jednu po druhé. Masturbace do jisté míry tlumila bolest. Po chvilce měla svorky dole a byla neskutečně vzrušená. Přemýšlej. Věci. Pryč. Věci. Našla svoje šaty na dně skříně a nasoukala se do nich. Kabelka. Rychle zkontrolovala, že je vše na svém místě. Mobil. Tři zprávy od přítele. Dorazil domů dřív? Do hajzlu! Boty a pryč. Kukátkem zkontrolovala, že na chodbě nikdo není a pak tryskem seběhla po schodech dolů.

Domů to měla pár zastávek busem. Stále byla jak v transu. Jak ve snu. Nechápala, co se právě stalo a co se to s ní děje. Přítel ji přivítal s úsměvem, ona ze sebe strhla šaty a skočila na něj. Zadek seřezaný rákoskou, prsa rudá a zhmožděná od svorek a na zápěstí modřiny od pout.

„Co se ti stalo?“

„Nic… všechno… miluju tě… chci to teď a tvrdě. Šukej mě!“

Prožívala jeden orgasmus za druhým, zatímco její přítel jí mačkal její citlivé a zmučené bradavky.