13. komnata heteráka II. Začátek puberty

V první povídce jsem předestřel, že se považuji ve svém osobním životě za hetero vyzrálého chlapa. Nicméně 3 příhody z dětství nebo mládí, které se skutečně staly a teprve nyní se s nimi vyrovnávám, tak mě přivádí na přehodnocení mé orientace. Výsledek mého bádání o vlastní orientaci bych se pak pokusil shrnout ve čtvrté povídce.
Nyní tedy k druhému skutečnému příběhu. Zatímco první příběh by se mohl nazvat jako klukovina, pak tento příběh můžeme nazvat jako hodný pan průvodčí, nebo taky pedofil. Jelikož od této události uplynula strašně dlouhá doba, skutek je již promlčený a možná hlavní aktér již tu nemusí být s námi.
Déle dozadu ještě v socialistické éře mě maminka vypravila za tetou do Liberce. bylo mi necelých 12 roků. Čekala mě dlouhá cesta vlakem, naštěstí bez přestupu. Posadila mě na nádraží do kupé vagonu, byl tehdy zelený a mezi každým vagónem fučela pára. Byl sychravý podzim, vlak poloprázdný, tak jsem si zabral prázdné přetopené kupé, co mělo již u dveří zatažené záclonky a těšil se na více než dvě hodiny klidu. Asi po půl hodině vstoupil do kupé pan průvodčí, něco mezi 55 a 60 let, menší silnější postavy s pleší. V obličeji byl takový veselý, příjemný a růžolící. "tak kampak jedeš hošo"? začal zvesela. Odvětil jsem do Liberce. "A kdepak máš ostatní, třeba tatínka, nebo maminku"? Odvětil jsem, že cestuji sám. "Tak to je nádhera, to si můžeme hezky povídat, ať Ti cesta ubíhá". Získal si mé sympatie průvodčí. Ani nechtěl lístek, že obejde zbytek vlaku a pak se staví. Přišel brzy, sedl se hned vedle mě vytáhl tatranku a ať si vezmu. Seděl těsně mě, vyprávěl mi o vlacích a jeho práci, občas mě spontánně vzal okolo ramen, přitiskl k sobě a zase povídal. Pak najednou vstal, že bude zastávka a protože to byl zrychlený vlak, byla to poslední před Libercem. Když se vrátil, kleštičkami zamkl kupé a dotáhl závěsy. "To je príma hošo, máme klidně čas přes půl hodiny na povídání". Povídal o všem, co dělám, co ve škole, a tak. Stále seděl těsně vedle mě a levou ruku mi dal okolo pasu a přitiskl se. Zvláštní pán, pomyslel jsem si. Najednou pravou rukou začal hladit moje stehna a že jsem prý pěkný a hodný kluk, který nebude zlobit, přitom mu ruka ze stehna sjela do mého rozkroku. Říkal, že jsem určitě už velký chlap a jak mě hladil a třel v rozkroku, můj šulín na to reagoval a začal se v kalhotách topořit. Levou ruku přesunul pod tričko na záda a pak z boku na moji hruď pod tričkem. Začal jsem se stydět a on jaký jsem krásný kluk a určitě už jsem chlap, jestli si ho již honím. Řekl jsem že ne, ale vím, že na pyžamu po noci jsme měl občas zaschlé bílé fleky. Zavelel mi ať se postavím, že mě ukáže, jak si to mají správně dělat chlapi. Stál jsme před ním, zády k oknu, rozepl mi kalhoty, stáhl dolů i trenýrky, já se strašně styděl, ale šulím mi stál napružený k prasknutí. Začal mě pravou rukou laskat velmi pomalu a něžně střídavě se šulínem a s pytlíčkem, zatímco levou rukou hnětl můj zadek a prsty se snažil zabořit mezi půlky. Pak pomalu vzal mého ztopořeného šulína mezi palec ukazovák a prostředníček a začal přetahovat předkožku sem a tam. netrvalo dlouho a zažil jsem první manuální orgasmus s výstřikem průhledné až bíle hmoty na jeho ruce, kalhoty a taky na zem. Z toho všeho se mi rozklepaly kolena, že jsem sotva stál. Průvodčí si mého uvadajícího šulínka vtáhl do pusy a olízl. Rychle jsem si nasadil kalhoty a pan průvodčí mi říkal "Buď hodný kluk a nikomu to neříkej". Vzal si tašku, pohladil mě, odemkl a odešel. Ještě 5 min jsem tam seděl rozklepaný a už hlásili Liberec. Celý červeny, klepající se jsem vystoupil, průvodčí byl někde na druhém konci vlaku a teta co tam na mě čekala se divila, proč jsem tak vyklepaný. To jsem ale nikdy nikomu neřekl.
Já jsem asi takové typy asi přitahoval. Tyto dvě příhody jsou spíše zneužití, ale třetí příhoda už by se dala nazvat jako využití, když ne až tak dobrovolně.