Princezna II.

V letadle, let EK 140 směr Male na Maledivách, poslouchám příjemné hučení motorů občasné zaskřípění plastových stolečků od okolních pasažérů a přemýšlím, přemýšlím jak se mi otočil za těch několik hektických dní život.... Ještě před týdnem byl můj život na nule, přišel jsem o ženu, nábytek, vybavení domu, iluze... A teď tady si tady sedím a znovu mám chuť do života, mám optimismus, který jsem už skoro půl roku neměl a nejen ten, neměl jsem nic, jen prázdný dům a snad víru, že se to zase v dobré obrátí, jako už v mém životě po několikáté. Vedle mě je to štěstí, které mě dalo impulz do další etapy života, spí, lehce přitulená, opřená o mé rameno, vypadá spokojeně. Daniela. Světlo mých posledních dnů, dokonce u mě i bydlí po té co utekla od svého snoubence, neměla kam a než ji nechat napospas mé sousedce Aleně, která by ji beztak vařila odvary a zkoušela na ní své vymítání. Vlastně jsem ji zachránil ze spárů té čarodějnice a ona zachránila mně z té vlny pesimismu po rozvodu. Asi jsme byli dva správní lidé na správném místě. Ale to bylo před týdnem, teď je tu a spinká natěšená stejně jako já co nás čeká více než deset dní dní společné cesty, naší první společné dovolené, snad vše proběhne tak jako doposud. Prožívám s ní nádherné chvíle, které nechci aby někdy skončily, nemůžu se jí nabažit. Neustále se musím ujišťovat, jestli to není sen, jestli je to pravda. Sleduji její dech, jak se zvedá její hruď, musím se jí lehce dotknout, aby se mi nerozplynula, přičichnout si k jejím vlasům, abych z ní měl co nejvíc.
Podává se svačinka, nechci ji vzbudit, tak letušce dávám najevo, že my toto kolo vynecháme, šeptem ji poděkuji a kontroluji zda jsem ji nevzbudil. Náš soused před námi, starší pán v bílé košili a v podivných šedých tesilových kalhotech si musí něco pro něj vzít z přihrádky nad námi, chvíli se tam veledůležitě přehrabuje, nakonec cosi utrousí pod svým velkým nosem a hlučně zaklapne přihrádku. Princezna se bohužel, nebo bohudík vzbudila a já se tak můžu podívat do jejich ospalých modrých očí.
Ospale se zeptá "Kdy tam budeme?"
"Počkej, mrknu na informace o letu...." a dívám se na displej před sebou, kde postupně naskakují a zase mizí doba letu, čas příletu, aktuální čas a podobně, už to naskakuje a já můžu dát tu správnou informaci ".....za čtyři hodiny."
"Zdál se mi o nás dvou sen" zašeptá mi do ucha, lehce mě na něj políbí a pokračuje. "Zdálo se mi, že už tam jsme a milovali jsme se na pláži."
Zašeptám ji, ať nás ten náš tesilový soused neslyší "Neboj, za pár hodin to nemusí být jen sen."
"Chce se mi čůrat" řekne polohlasně, spiklenecky na mě mrkne a šeptem dodá "Příjdeš za mnou?"
To mě nezaskočilo, to mě přímo šokovalo, od andílka Daniely bych to nečekal. Nestačím ani odpovědět a už mám instrukce "za dvě minuty dvakrát zaklepej..."
Stačím jen přikývnout a už se dere skrz mě do uličky, schválně tak ať ji vidím za tričko, ještě mě políbí na čelo a šibalsky se usměje.
Trochu nesměle se za ní podívám, jak se rýsuje její zadeček v riflích, napadne mě: škoda že jsme letěli přes Emiráty, jinak by měla sukýnku a já se mohl celý let kochat jejíma nožkama. Dvě minuty jsou strašná doba, vlečou se jako kdyby to byl rok. Jsem nervózní. Snažím se nějak rozptýlit, zabavit, pozoruju tesiláka, jak si ustaraně prohrabuje na hlavě to chmýří, co možná někdy před léty byly vlasy. Sleduju zda se u záchodků netvoří fronty, či tam někdo nešmejdí okolo. Vše se mi zdá najednou podezřelé. Konečně vidím, že na displeji uběhly slíbené dvě minuty a já se jakoby nic zvedám a mířím si to k záchodkům, jsem rudý až za ušima. V hlavě si namlouvám, že na mě civí celé letadlo a když ne celé, tak alespoň půlka jeho pasažérů. U toalety nad dveřmi svítí OBSAZENO, červená cedule je určitě oproti mému rudému zbarvení určitě odvarem. Beru poslední zbytky odvahy a dvakráte zaklepu a zevnitř se ozývá: "Jsi to ty?"
Se srdcem až v krku odpovídám "Ne, je tu školáček, který chce čůrat"
Otevírají se dveře a tam už mě dychtivě čeká princezna, sotva za mnou zapadnou dveře, hned se zděšeně ptá " Tobě se fakt chce čůrat?"
Usměju se "Nene..." a políbím ji, Danielka má kalhoty na půl žerdi, tak ji můžu hned chytit za ten její úžasný zadeček, pěkně jej lehce zmáčknout a hladit. Líbáme se zatím co ona, mi rozepíná kalhoty, jde na to rychle, nechce ztrácet čas. Její krásně studená ruka mi hned míří do trenýrek a vytahuje mou chloubu. Poklekává si ať si jej může vzít do pusy a připravit si jej pro sebe tak jak jej má ráda. Asi letíme nad menší bouři, protože se letadlo lehce pohupuje a já se rukama opírám o stěny, jí to nevadí, spokojeně mručí, musím ji napomenout: "Pššššt, ať nás někdo neslyší"
"Já mám na tebe takovou chuť" a pokračuje v mém kouření, je skvělá, v hlavě si říkám, musíš být i ty ticho, koušu se do rtu, jsem téměř na vrcholu blaha. Je skvělá, je to moje princezna. Když už jsem na vrcholu sil, tak si ji zastavím a prosím: "Miláčku..... dost..."
Usměje se a už si dává kalhoty ke kolenům a vyšpuluje na mě ten svůj zadeček. Bavlněné kalhotky s mokrým flíčkem v rozkroku roluju dolů, vidím, že lubrikační gel nebudeme potřebovat. Přitlačím se k jejímu zadečku, ještě než do ní vniknu, ji dám zepředu do jeskyňky dva prsty, ztěžka vydechne. Je tam tak mokro, že hned cítím tu štávičku na prstech, naberu si ji co nejvíce a ochutnám, je skvělá.
Danielka otočí hlavu a prosebně na mě zašeptá "Tak už mi to udělej" sama si jej vezme do ruky a zezadu si jej navede do její kundičky. Přitlačím se k jejímu zadečku a cítím jak se celá chvěje vzrušením, pomalu do ní přirážím, její tělo se slastně kroutí, v zrcadle vidím jak přivírá oči a olizuje si rty, opírá se o umyvadlo a pomáhá mi přirážet. Jednou rukou se ji dostávám pod tričko a hledám její kůzlátka, nacházím je a pěkně je hladím, mačkám, na si mě přes tričko chytí a zmáčkne mi ruku vice ať ji zmáčknu kozičku ještě více. Její dech se zrychluje tak jako přirážení jejího krásného zadečku, ruka ji z umyvadla sjíždí, musí se pořád chytat znovu a lépe, soustředí se na svůj orgasmus, který se určitě každou chvíli dostaví. Kouše se do spodního rtu, vkládá si ruku dolů na poštěváček a trochu sis ním pohrává.
"Nepřestávej.... prosím... nepřestávej" zašeptá a sama zastavuje své pohyby, její nohy se jí zkříží a podlamují, musím ji držet a přitom do ní pumpuju svou dávku semene. Je na vrcholu blaha. Ztěžka oddechuje a pomaličku otevírá své pomněnkové oči, skrz zrcadlo se na mě spokojeně usmívá. Předkloním se a políbím ji na líčko, je stále udýchaná a jen zašeptá "Díky" Podává mí papírový kapesníček ať se mám do čeho utřít, sama si utírá svou pipinku. "Já děkuji lásko" soukám ze sebe a natahuji kalhoty. Daniela se ke mě otočí a políbí mě, není třeba aby ještě něco dodávala, oba jsme spokojení, oba uspokojeni. Její bradavky jsou vyrýsované přes tričko, krásně se na ně dívá, utírá si zbytky mého dárečku mezi světlými chloupky ve svém klíně, pomůžu ji natáhnout kalhotky a už mě s polibkem posílá zpět na své sedadlo. Vykouknu ze dveří, zda nikdo před nimi nečeká, jen Tesil se prochází uličkou směrem od nás, cesta je volná, vyrážím zpět a dávám znamení i princezně, že může hned za mnou. V tom se pán otočí zrovna když vycházíme oba ze dveří, zvedne obočí, já jen s úsměvem pokrčím ramena, jen chápavě mrkne a otočí se zpátky. Odpouštím mu že vzbudil mou andělskou princeznu, která se mnou před chvíli prováděla ďábelské kousky.
Usedáme na sedadla, za okny vykukuje sluníčko. Daniela mě chytne za ruku, vzájemně se propleteme, opře si svou hlavu o mé rameno. Slunce, které se za námi dere skrz okýnko a rozzařuje její blonďatou hlavu, vypadá jako by měla svatozář, párkrát zamžourá očkama a unavená usíná....