Na sv. Valentína (sk) - Ne/romance...

Ne/zvrhlá ne/romance.

Nehnutě leží, lehce dýše.
Valentýna čas přichází tiše.
Nahá není, však oděná též ne.
Myšlenky nemravné šeptají jí z duše.
Touha ji spaluje, nedá jí pokoje.
Bradavky zduřené, pírko je dotěrné.
Pohnout chtěla by se, avšak nemůže.
Stehna jí hladí, ona jen sténá, jen tak tiše.
Neleží již nehnutě, tep se jí zrychluje.

Představy zběsilé, oči má zakryté.
Klitoris v pozoru, chloupky jdou nahoru.
Kunda vlhká je, ne a ne, a ne, nedá si on pokoje.
Plácnutí zvuk nese se v prostoru.
Bolest jí prochází, slast jí však neschází.
Zkoumají rty její zákoutí, hlava se jí z toho kroutí.
Svíjí se a sténá, i to jméno své už zapomíná.

Sténá, ale ne, ne už jen tak tiše.
Vlasy má lapeny, lehce rozevírají se její lupeny.
Jak jen možné to je, vše, vše kolem nesmírně ji vzrušuje.
Před očima obrazce samé, prsty jedny nenechavé!
Tiše plíží se slastná muka, šikovná jeho je ruka.
Venušin pahorek obdržel další pohlavek.
Ruce i nohy v šátků zajetí, křeč tělem jí proletí.
Bránit se nelze, nepočítá už orgasmů verze.
Bránit se nelze, chce i nechce.

Ustávají bouře, únava ji ale nepřemůže.
Krásná je, krásnější než růže.
Drápky už si chystá, pomsta bude sladká.
Na to se jen tak nezapomíná, Valentýn teprve začíná…