Na rozloučenou
Štěrk pod podrážkami skřípe do ranního ticha horské cesty. Paprsky slunce prosvěcují mezi statnými kmeny stromů zdejšího lesa a já se zaposlouchávám do zvuků ptactva. “Tohle mi chybělo” cítím, jak do těla se mi rozlívá klid a radost z neočekávaného. Sahám do kapsy pro telefon a zapínám režim letadlo, už nechci být ničím a nikým rušen, teď to bude jen fotoaparát. Mapu nepotřebuji, vím, kde…