V kancelárii - Erotické poviedky

„Konečně! Konečně nastal den, kdy se naposledy uvidím se svým šéfem." proběhlo Evě hlavou, když vstoupila do kanceláře. Přivstala si, aby jako správná sekretářka, stihla připravit zasedačku na malé posezení a zároveň rozloučení. Její šéf našel líp placený místo a Evě to ani trochu nebylo líto. Od začátku si moc nesedli. Byli rozdílné povahy a dávali si to dost důrazně najevo. I přes tyhle…

Při vkládání povídky nenabízí systém mezi tématy piss. Vězte tedy, že tato povídka je právě o něm. Komu je tato praktika proti srsti, ať tedy dále nečte. Ostatní jsou vítáni. A komentáře potěší. ---------------------------------------------- Porada vedení (Současnost) Úterky nejsou příjemné dny. Sice to nejsou dny úřední, ale o to protivnější. Mimo jiné i proto, že šéf dost často svolává právě…

Zdál se mi o tobě sen. Nebo to možná byla jen představa, když jsem na tebe před spaním myslela. Ručičky na hodinách právě ukázaly, že je čas jít domů. Nebo domů, jedu ještě do solárka. Po cestě si potřebuju zavolat a tak beru do ruky telefon a listuji mezi kontakty. Najednou se zastavím. ,,Já mám na tebe i telefonní číslo?" řeknu si nahlas velmi překvapivým tónem. Vyřídím si tedy telefon, který…

Všechno to vlastně začalo na moje narozeniny. A na ty tvoje už se to pomalu, ale jistě, chýlilo ke konci. Věděla jsem, že ti chci přijít popřát. Pozval jsi mě na kafe, nebo jsem se možná já pozvala sama. To je jedno. Důležité je, že jsem tehdy přišla. Přinesla jsem ti dárek. Tvé oblíbené sladké. Ty jsi uvařil kávu a nějakou dobu jsme seděli naproti sobě a povídali si. Přišel čas odchodu. Zvedla…

Byl letní den. Vyrazila jsem v šatech na autobus.. Vlasy rozpuštěný a já ten den věděla že ho dostanu. Nebo on ?. Seděla jsem v autobuse a jela směr Kroměříž.. Pojišťovna byla kousek dál.Kde on pracoval jako pojišťovák. Seděl v kanclu a čekal až přijdu..Sedla jsem si ke stolu a čekala co bude .Zvedl se a zamkl.. Řekl:Konečně jsi tady..!!! Jdem na to..Jenže udělat pojistku bylo pro něj přednější…

Prošel kolem mě. Náhodné setkání, normální konverzace, která nám občas moc nešla. Proč? Při každém setkání jsme se svlékali pohledem. ,,Vidíš, že dokážeme i normálně jednat. Jo a krásně voníš." napsal mi po tom co jsme se rozdělili. ,,Měla jsem chuť zatáhnout tě za roh. Ale všude moc lidí" odepsala jsem. A napsala další zprávu. Já: Jsi tam sám? On: Ty jsi pěkně nadržená... chtěl bych vědět, zda…

„Máš pro mě ty výkazy?“ zeptala se Petry podrážděně. Svině, lezla jí krkem. Už druhý den tu Petra tráví hodiny navíc a jediné čeho se dočká je nepříjemná šéfová s hubou plnou keců. Petra jí mlčky podává několik potištěných listů papíru a dál se soustředí na monitor plný šíleně nudných čísel. Nedá se nic dělat, uzávěrka klepe na dveře. „A jak to vypadá s fakturací, do zítra to musí být hotové!?“…

Jedno dne dopoledne si tak sedím v kanceláři a dělám na projektu, na kterém už pracuju několik týdnů. Dosrkal jsem už druhý kafe a celkem se mi chtělo na záchod. Tak jsem zamkl počítač, zvedl se a šel. Při příhodu k záchodům koukám pod kliku jestli v jaké poloze je symbol odemčen/zamčeno. Můj oblíbený záchod je volný, tak beru za kliku a vstupuju dovnitř. Oblíbený je proto, že je větší. Rozsvítím…

Kolegyně z kanclu uz dávno odešly domů. Mně se ještě nechtělo, ale pracovat v pátek odpoledne už se mi taky nechtělo. Zavřela jsem noťas, sbalila ho spolu s ostatníma věcma do tašky a hodila si nohy na stůl. Do ruky si vzala telefon a začala listovat na stránce s oblečením. Po zjištění, že dnešní, rádoby moderní móda stojí dost za hovno, jsem zabrousila na Amatéry přečíst si nějakou povídku s…