Jednoho dne, kdy již dny byli delší a slunce ukazovalo své paprsky. Ten den jsem se rozhodla pro procházku. Ráno jsem si vychutnala při úsvitu slunce ranní kávu a rozhodla se pro ranní sprchu a trochu se zkulturnit. Přece jen se zbytečně neříká ,, co kdyby že ano“ …

Vyznání, stesk i něha . . . touha, smích, radost, starosti . . . to vše jsme dávali do řádků písmenek kreslených indigovým inkoustem. Přehnout, vložit do obálky, nalepit známku a vložit do poštovní schránky. Byly to takové plechové svatyně našich tajemství. Každá z…