Oheň tiše praskal, jeho teplé světlo kreslilo na stěnách stanu roztančené stíny. Vůně borovic se mísila s kouřem, chlad noci se vkrádal mezi tkaninu. Ale v tom malém světě, odděleném od reality jen kouskem látky, bylo teplo. Ležela na zádech, zavázané oči a ruce…

Kamarád mi dnes řekl, že to vypadá, jako bych vše vzdal. Opravdu. Podíval se na mě starostlivým pohledem, který mají lidi, co si pořád nalhávají, že mají vše pod kontrolou. Měl na sobě vyžehlené triko, a úsměv co říká že neví, jak chutná dno flašky ve tři ráno. Ja jen…