Bedřich netrpělivě poposedával na okraji nepohodlné papundeklové židle a každou chvíli se vyklonil ze dveří kanceláře zašlé unimobuňky, aby viděl na příjezdovou cestu k továrně. Nic. Znovu zkontroloval čas, a pak prudce stáhl obočí ke kořeni nosu. Bylo deset minut po…
- Nejnovější
Blog
Nespokojeně spokojený
Píšu o tom, co mě štve. O věcech, co mě rozkládají pomalu jako nekvalitní chlast za pár korun. O ženách, co odcházejí moc brzy, nebo zůstávají moc dlouho. O lásce, která mě rozdrtila víc než život. A o Olomouci, o tom nádherném bordelu, kde jsem čekal ráj, a místo toho…