Bylo by to komické, kdyby to nebylo smutné. Žiji ve světě, který je plný ženské krásy, plný všech těch křivek, úsměvů a jemných pohybů, které by mě měly neustále okouzlovat. Ale místo toho se mi zdá, že jsem ztratil schopnost to vidět. Ne, není to o tom, že bych…

Byla to jedna z těch pozdních směn, kdy se v autodílně rozhostí ticho, jen občas přerušený cinknutím kovu o kov a vzdáleným bubláním kompresoru. Všichni už byli dávno doma. Všichni až na tři. Lukáš stál u ponku s hlavou skloněnou, potil se pod kombinézou. Zrzek, sotva…