Seděla naproti němu. Krátká sukně, podpatky, oči jako kořist připravená se podvolit. Hrála si se sklenkou vína, ale on už dávno věděl, že pod stolem sedí jiná verze té dívky — zvrácená, vlhká, poslušná. „Sundeji si kalhotky,“ řekl tiše. Nepodíval se na ni, jen usrkl…

Nepoznali sme sa dlho. Len pár týždňov písania, pár vtipov, niekoľko neskorých večerov, keď sa rozhovor nechcel skončiť. Nebola to žiadna romantická klasika. Skôr zvedavosť, túžba vypadnúť z mesta, z každodennosti. Keď som jej navrhol víkend pri jazere, prišla odpoveď…