Realita a sny

Je únorové pozdní odpoledne. Vracím se ze školy domů rychlíkem, který je jako obvykle přecpaný lidmi. Přisedám si k jedné starší dámě a nepřítomně civím z okna. Najednou zbystřím... To je on! Do vagónu vstupuje mladík, kterého ve vlaku občas vídávám a který mi docela často vstupuje do mých masturbačních představ. V duchu si přeji, aby si konečně jednou ke mně přisedl. Co bych pro to měla udělat?! Vyhrnout si svetr a ukázat mu kozy, nebo rovnou rozevřít stehna a odhrnout lem kalhotek na stranu?! Nebylo to třeba...
"Je tu místo?", zeptal se mě znuděně. "Zajisté, pane," odpovídám já nadrženě. Fakt krasavec, přesně můj typ. Kdyby to nebylo v rozporu s dobrými mravy, hned bych mu stáhla kalhoty, pak ty své a okamžitě bych ho osedlala. Lidi - nelidi, vlak - nevlak. Šukat se musí! Zatímco jsem přemítala kolik poloh bychom zvládli vystřídat než by nás průvodčí stihl na příští zastávce vykázat z vlaku, přisedla si k nám mladá žena. Pozdravila se s objektem mého sexuálního zájmu, a vroucně ho políbila...Sakra, ta můra je jeho holka! Celou cestu do něj něco hustila, ač ho to moc nezajímalo. Ještě, aby jo...zajímat se v mé přítomnosti má pouze o mě, přeci! V N. jsem vystupovala, oni jeli dál. Rozloučila jsem se s úsměvem...on odpověděl, ona ne! Prostě to byla děsná můra, hádám, že ho ani neumí pořádně vykouřit!
Nu, snad se ještě někdy naskytne příležitost se s ním někdy ve vlaku vidět a dát se s ním do řeči. Možná bych mu příště měla rovnou dát své tel. číslo, odkaz na instáč a svůj profil na amatérech, co myslíte? Aby věděl, do čeho jde...
Po příchodu domů mi vzpomínky na setkání s ním přivodily urputný pocit nadrženosti. Projela jsem si proto kundu dildem a odměnou mi byl grandiózní orgáč. Kdyby v ten okamžik byl ve mně chlap, myslím, že silné sevření mé kundy by onomu samci jeho chloubu patrně uškublo!
V poločase jsem na okamžik divoké mrskání své frndy přerušila, abych si pořídila pár památečních fotek. Nyní je můžete vidět vy a třeba je uvidí i on!