20 let v manželství- zamyšlení

Občas si přečtu nějaké Vaše příspěvky a ano, občas mě zaujmou i mi něco dají. Byl bych rád, kdyby to byl i můj případ. Dostal jsem se v životě do bodu, kdy bilancuji co dál. Jestli pokračovat ve vztahu, který ani mě, ani ženu, celkově nenaplňuje nebo udělat razantní změnu. Letos “slavíme” dvacet let od naší svatby. Ale je co slavit? Že jsme spolu vydrželi je spíše zázrak. Navenek vypadá vše dokonale, harmonicky. Milující pár se dvěma dětmi. Dům, pěkná auta, třikrát do roka dovolená……. idilka. Jenže realita za zavřenými dveřmi je jiná. Roky máme obrovské problémy s komunikací mezi sebou. Když se dívám zpět, trvá to skutečně už děsně dlouho. Milování je jedna velká tragédie. Vždy jsem aktivní já, žena nikdy. Nikdy neřekne co by chtěla, co se jí líbí. Za ty roky jsem na to přišel a stejně tak mi nebyla nikdy schopná říct, co se jí nelíbí a i na to jsem musel postupně přijít sám. Je to jedna velká nuda. Už mě to neustále snažení a přesvědčování nebaví. Veškerá touha je dávno pryč. S ní se pomalu vytrácí i moje snažení a tak se dostáváme do stavu, kdy se pomilujeme stěží jednou za měsíc. Ptám se sám sebe, jak se nám to sakra mohlo stát? Vždyť jsme oba v nejlepších letech, máme vše co jsme si kdy vysnili, můžeme si konečně dovolit také téměř vše, ale jako bychom to už ani nechtěli. A jak sleduji Vaše příběhy, Vaše galerie, tak vidím, že to jde i jinak. Takže co teď? Čekat až spolu, spíš tedy vedle sebe, zestárneme a všechny touhy po životě úplně odezní nebo v 45 letech začít znovu a snad lépe? Nebo se dál snažit změnit něco v našem vztahu? Ale má to cenu, když žena je nejspíš spokojená. Příliš pohodlná na to něco měnit. A mám vůbec právo, chtít po tolika letech od života, od manželství víc? I přesto všechno jsem v životě aktivní. Miluju hory, sport, lidí kolem sebe, miluju život. Jenže do hor už jezdím sám, na kamarády z tréninků žena vyloženě žárlí a nemá je ráda, stejně tak na všechny ty pozitivní lidí, které kolem sebe mám, ty vyloženě nesnáší….. Pokud jste dočetli až sem, budu rád za Váš názor. Přeji všem krásný den Petr