Jipka

Teď si tady udělám přestávku, dalo by se říct takovou dovolenou na zotavenou🙂 Držím si palce, abych vydržela 😃


Sex, ten veliký chtíč, který nás ovládá, ten je všudypřítomný a je s námi, s naším tělem, s naší mysli. Objevuje se bez pozvání, zahltí celé tělo, a domáhá se svého, dokud nesplnime jeho touhu, jeho přání. Je to jeden z nejkrásnějších pocitů, které znám. Toužíme ho stále a stále opakovat, nelze na něj zapomenout, musíme ho mít, i když nechceme..... Je to nutnost a potřeba...

A tak se tu snažím utišit své hormony, které si žádají tu touhu i něhu dávat i dostávat . I písmenkama toho lze hodně posílat, až neskutečné, jak silné to může někdy být. Zvláštní ten virtuální svět.....dovede také dodávat nutnou pomoc....

Musím ještě podotknout, asi ten nejhlouběji pocit, že je to fakt dost na 'hovno' když je doma nedostatek sexu...... A jinak to už nebude, to je na tom nejsmutnější.....

Příliš zhluboka jsem dýchal, když vedle mě jsi ležela - až jsem kus tvé duše vdechl. Ale nezdáš se býti necelá.
To já si přijdu něčím jiný, s tou tvou duší uvnitř mé. Tohle nejspíš duše cítí, když ji druhá obejme.. David Stypka, Kráky

------------------------------------------------------------


A nyní vstupujete do mého skladu. Prosím buďte opatrní a dávejte pozor, ať neklopytnete

Mé tělo , tak moc chtivé, lačné po polibcich, dotycích, stycích, po tvých rukou, po tvém údu. Celá sevřená jsrm, křeč a napětí cítím všude. Jdu se převléknout, na nakup potřebuji, svléknu se .....a najednou me ruce začnou po povrchu těla, po prsou , jezdit, hladit, dotýkat se úplně všude. Jsem sama a pritom s tebou, s představami svými o tobě. Ruce hladí a pak klesají níž, leham si, nohy se rozevírají, prsty se derou dovnitř s něhou a vervou. Oči zavřené, představy živé. A pak konečně ta úleva nutná a krásná, tělo me konečně vysvobozene ze zakletí chtíče , je svobodné , cítí se pohodové...... No a tak se pak obléknu a jdu na nákup.....


Jak jsrm dnes lačná tvých písmenkach....naplnila bych si s nimi vanu a celá bych se jimi obklopila, ony by mne krásně hladily i lasksly. celý povrch mého těla by pokryly, a ty odvaznejsi by vstoupily i do mne.....Krása by to byla veliká ...... na povrchu však plave únava, taková pěna to je, únava předvánoční , ze tmy i z lidí. A tak se raději ponořím do těch krásných písmenek, do své mimoreality a budu si létat někde v oblacích....

2025

A tak si někdy říkám, co je hezčí, sex nebo vrcholky hor......
Nejprve šplhám do kopce, celá zpocena jsem, jdu a jdu, funim a koupu se v potu. A potom to přijde, ocitam se na vrcholu, na vrcholcích hor, zaplavuje mi krása, nádhera a uspokojení. Je naplněna má touha být na vrcholu , rozhlížet se, vnímat proměnlivost počasí. No a když zůstanu déle, tak mám možnost spatřit západ sluníčka, uspokojení cítím v celém těle, oči hltaji tu krásu barev.....
Nabažit se toho nelze, potřebuji stále opakovat ty jedinečné pocity, stejně jako u sexu...

Ležím, usínám, vzbudím se a tolik jsem začala být lačná po tvých pismenkovych dotycích. Zavírám oči a vidím tě, začínám tě cítit. Tvé ruce mi hladí, prsty mi rozevírají a tak něžně a přitom chtivě mi mazlí i masiruji. Krouží tam, kde je to nejkrásnější, hladí všude. I druhá ruka se přidává a hltá moje tělo. Oči stále zavřené a před nimi ty a tvá něha písmenková. A pak konečně vrchol, uvolnění a konec, konec tohoto dějství..... Je to o TOBĚ, ale ty to nevíš, třeba si přečteš a pochopíš že víš......


Zase trochu problémů s rozsypanými mymi kostmi i se stabilitou mám. Jiné nepříjemné napětí povrchu těla teď mi ovládá, má touha se dostala trochu do pozadí. Možná se stýská po ní, zároveň ale vlastně trochu úlevy, když jsem ovládaná i něčím jiným, bohužel nepříjemným. Začala jsem však slavit, konečně se dostavila částečná úleva obou napětí a častěji mohu usnout a v noci spát. Jak je krásné ráno se probudit s pocitem, že jsem spala.... No, život, někdy lépe jindy hůře. O své tělo se teď potřebuji starat i jiným způsobem, abych opět mohla vychutnávat více příjemných pocitů......


Ulice skončila, tak sprcha a do postýlky. Hezky pod peřinou se schovat. Oči se zavírají, tělo uvolňuje a nohy začínají se rozevirat. Dnes obě ruce tam zabloudily. Prsty začínají kroužit, nejdříve na poštěváčku, potom pysky a zase poštěváček. Nohy rozevřené a tančící prsty jemně krouží na mých nejcitlivějších místech. Jsem zaplavena krásou, něhou, touhou. Oči zavřené, plující představy a prsty plné vzrušení. A nakonec prsty vnikají do mne, tlačí i hladí, vzrušují a tak krásný to je, a konečně i to nádherné uvolnění přichází. Otáčím se na bok, nohy u sobe a prsty ve mně stále zůstávají a ještě laskaji. Krásně se mi usíná....


A dnes ráno jsem nevstala, dnes ráno jsem se vznesla a snad celý den si létala v oblacích, krásně naplněna tebou, tvou krásou a něhou. Musím však dávat pozor, nenaklanět se, aby se mi toužebný lektvar nevylil, byla by ho škoda přeci. Jíz dlouho jsem po něm toužila, strádala jsem a teď ho mám, je můj. Takový sladký dárek od Tebe....

Jsem tu už nějakou dobu, pociťují určité uspokojení, zároveň ale závislost. Nemyslím zavislost na vzrušování, ale takovou zavislost na tyto stránky Amatérů alespoň na chvilku sem nahlédnout, co kdyby..... . Přemýšlím co s tim, nevím, nějaké změny udělat. Když chci změnu, musím něco dělat jinak než dosud, ale co a jak...?.... . Zajimalo by mi, co vy ostatní, jak to máte vy.
Až se mi podaří vymyslet ještě spousta smysluplných pismenek, abych mohla vytvořit článek do blogu, tak tuto otázku třeba zveřejním🙂 . Dokázala jsem poskládat, a tak si napsala svůj blog. Je to blog pro mne, a domněnka, že by mi mohl pomocí v sobě přenastavit působení zde.
Takový nutkavy pocit vzít do ruky mobil, nahlednout sem, pocit Nenasytná, protoze neomezené možnosti poznávání nového a ještě novějšího, s myšlenkou, co kdyby to bylo ještě lepší, cítím jak mi to vtahuje, jak chci i nechci. .......Vymezit se časově a také prostorově, lepe si uvedomit pocity a roztřídit je...., začala jsem nahlížet omezeně, nepříjemné pocity mi doprovázejí na každém kroku. Říkám si výdrž, ale občas nahlednu. Asi by bylo jednodušší nechodit sem vůbec ci zrušit účet. Ale to, alespoň zatím, nechci. Potřebuji vášeň, touhu, vzrušení, abych se nepropadla do jiného pruseru. A ještě blogy, fajn zábava, myslím přínos pro mne.......

Dva tydny, Tak jsem se těšila na psaní tady, na tu touhu, kterou dostávám i dávám . Konečně jsrm se dočkala, tak hrozně silné to bylo a zároveň krásné. Taková krása veliká, stále si pamatuji ten silný pocit, kdy jsrm se zase začala vznášet a létat si v oblacích, někde mio . Celou mi to zachvátilo a omamilo. Jak já dychtim po tomto........ Špatně se mi žije, delší dobu bez vzrušeni erotiky......

Každá závislost je zakódovaná zpráva. Nejde jen o to ji opustit, kontrolovat nebo nahradit jinou. Jde o to odvážně se podívat do jejího jádra a zeptat se:
Jakou prázdnotu se snažím zaplnit?
Jaký příběh mě stále drží v zajetí?

Uzdravení ze závislosti není boj proti nutkání.
Je to smíření s minulostí, akt sebelásky a odvaha žít bez okovů.

Protože teprve když pochopíme, že to, co hledáme venku, nikdy nezaplní a nenahradí to, co chybí uvnitř, najdeme konečně klid, po kterém tak toužíme.

(Protože svoboda začíná tam, kde přestáváme utíkat sami před sebou) - FB