Jen kapka rosy na stéblu trávy louky leskne se,
Ty pokládáš mne do ní.
Uléháš ke mně
a šeptáš,
jak miluješ mne.
Po vlasech hladíš,
oči láskou,však i chtíčem září.
Rukou chtivou níže zamíříš,
tvář mou jen polechtáš
dál krk Tě k dotykům svádí.
Stiskneš.
Cítím, jak svět se se mnou točí,
míříš níž,
ňader se dotýkáš.
Jemně hladíš,ústy laskáš,
hraješ si se mnou jak s loutkou pouhou a mně se to líbí.
Horký dech na kůži cítím,
vzrušení mnou zmítá.
Mapuješ dále mou kůži,
cítím jak rosa do zad zebe a na bříšku Tvá dlaň hřeje.
Běhá mi mráz po zádech,
když sjíždíš stále níž
a rozmazluješ mne svými dotyky,
svou přítomností,
sebou.
Pak přestaneš,...
vezmeš si mne.
Tak hravou,
Tvými dotyky rozvášněnou a chtivou,
zamilovanou.
Naše ráno se stává věčností,
jen rosa,...
jen polehlá tráva je svědkem naší lásky...
vášně...
milování...
Nejsem autor, jen ji mám moc ráda a chtěla jsem se o ni podělit.