Stáhl ji triko přes hlavu a použil ke svázání rukou za zády. Neprotestovala. "Dnes si nebudeme hrát,"upozornil ji a pevně sevřel její prsa. Chtěla něco namítnout, ale dal jí prst na ústa. To ticho bylo slyšet celou místností. Vybrala si ho, dala mu přednost mezi všemi ostatními, tak proč ji teď ovládá on? "Nechci ti ublížit, ani teď ani nikdy potom. Chci ať to víš, vše bude z lásky," nohou ji…
"Ty vogo, vždyť si na nich zlomím minimálně kotníky, když ne rovnou celé nohy," vangluji ve vysokých černých lodičkách, které jsou ještě ne zvýšené platformě. "Vždyť na tom nic není, říkali," mručím si spíš jen tak pro formu, aby mě nikdo neslyšel. Přidržuji se regálu s vystavenými páry podobných "štaflí". Nevěřím jim. Ne těm regálům, ale těm cuklám. "Do psí boudy, do prkené ohrady, tohle vážně…
Když už mě někdo zaujme, proč musí být hned kokot? Jakože kokot běžně není, jen prostě ten večer byl. Pátek večer. Pátek studených rukou a ledových prstů. Přesně těch prstů, co měly svírat jeho ptáka. Tak asi ona měla pevnější stisk, jinak určitě mezi námi nebyl rozdíl. Všichni si nás ten páteční večer pletli. Je pravda, že nejen podobné jsme si byly, ale ten večer jsme se i podobně oblékly. K…
Tenhle blog určitě zaujme šukyho. Ne že bychom se nějak znali, on o mě asi ví a já ho čtu a znám jeho touhu o sexu dvou žen, které ho vezmou mezi sebe. To tady ví asi kde kdo, ale jak mě napadl blog? ..."Kamarádka? Kdy tam budete? Tak to já bych se podíval."... Mám pocit, že mít kamarádku dnes každý chlap bere, jako že spolu hned spíte. Okamžitě si představuje naše nahá propletená těla, žhavé…
…Chybíš mi, chybíš mi, čemu se divíš? Chybíš mi, chybíš mi, už zase mizíš. Příliš krásná na to, aby znala opravdový milování. Příliš krásná na to, aby uschla na mých vlhkých dlaních… Dozpívá náš oblíbený interpret na posledním letním fesťáku a nám je hezky. Jsme tu spolu, já kapesník u nosu, rýmu jako trám, oči skleněné,ale užijeme si to. "Dáš si kávičku?" láká mě Verča. "Hele viděla jsi ty…
"Prosimtě… mě se nějak…!!!!Božééé to nejde!" kleju na všechny směry a z očí mi srší blesky. "Nemůžu si to tam strčit, můžeš mi prosím pomoct?" houknu na Verču stojící venku. "Ano drahá? Kam ti mám co strčit? "okamžitě se Verča chytá a dere se mi do převlékací kabinky, u které architekti nezamýšleli více než jednoho návštěvníka. Najednou mám před očima její dmoucí se plný dekolt v černých šatech.…
"Kruci Veru, tím zkoušením šatů jsme ztratily spoustu času!" nadávám jen na oko, protože v tašce mě hřejí nové černé šatičky a k nim černé lodičky na parádních jehlách. Dobře,tak na těch se spíš zabiju než abych někam nějak došla. Tak ale zase na ten efekt, než je ze mě sundá nebo to bude docela jediný kus "oblečení" , který na mě zůstane, když mě bude pan květinový šukat, za to ony zase stojí.…
Chytá mě křeč z té sladkosti, pochopení a empatie celý den. Pusa si mele pořád dokola, není to naučený automat i když by se tak chvíli mohlo zdát, a i já začínám o sobě mírně pochybovat. Sedět a mlčet a poslouchat, čekat až padne tma, nic neřešit na nic nemyslet, po ničem nepátrat. "Jedu nakoupit, pojedeš se mnou?" pípne mi Messenger. "Chci být sama, dnes není dobrý den :-( ," je zvláštní, že…
Je to zhruba půl roku, kdy jsem koukala na video výsledného projektu a souhlasně pokyvovala hlavou, je to borec. Povedlo se a bylo to boží. Tohodle kluka sleduji už dlouho, všechny malby má vymakané a TOP, ale tahle byla ještě o kousek víc. JW Mind Strike Dost možná o něm teď ví i sousedé v Německu, možná ve Finsku, klidně i ve Velké Británii nebo taky Lojza z Horní Dolní Lhoty tady u nás za…
Veronika se hlasitě směje, dokonce tak hlasitě,že překřičí i autorádio a Marka Ztraceného. Zatraceně. "Veru, kruháč, pozor, jede ti tam z prava auto!" šílím i když mě vzápětí Verča uklidní, že má vše pod kontrolou. "Ale byl to debil, vůbec mě neviděl,taky do nás mohl pěkně napálit!" a jedeme dál. ...mohl do nás napálit... Zní mi v hlavě Verčina slova jak ta zpropadená reklama na Alzu. Pořád…
