"Dobrý den, měla bych takové speciální přání, prosbu" začnu opatrně na prodavačku v cukrárně.
Snad aby se nelekla, snad abych i já měla dost času na to, rozmyslet si, jak vlastně svoji prosbu formulovat.
"No prosím?" odpoví mi s opravdu malým nadšením slečna, které bych neřekla víc jak 25 let a kterou víc než já nebo případný kšeft zajímá telefon.
"Nevím, jak bych Vám to přesně popsala... Ale chtěla bych u Vás nechat vyrobit lízátko" snažím se specifikovat svoji prosbu.
"OK, v tom není problém. Jaké, příchuť, kolik kusů?" zcela automaticky se mě mladá prodavačka vyptává. Asi nejsem jediná,kdo si zde lízátka objednává. Přece jen je v tomhle cukrárna vyhlášená.
"Nooo....kusů tak 50, příchuť asi jahodovou a tvar?...." teď jen správně popsat svůj požadavek, pomyslím si.
"Tak ten tvar bude jaký?" slečna zvedne oči od poznámkového bloku, kam moji objednávku zapisuje. Naše pohledy se potkají, malinko zčervená a znejistím.
"Svojí kundičky" a je to venku, ani to tak nebolelo, pomyslím si.
Prodavačka polkne na prázdno, oči ji tikají ze strany na stranu a je velice nervózní.
"Víte...no...nevím, jak bych..." pochopím, že jsem ji svým požadavkem dostala. To mi ale nahrává do karet, protože teď jsem to já, kdo má navrch.
"Raději Vám zavolám pana vedoucího" přijde slečna na to, jak z, pro ni zřejmě trapné situace, vybruslit.
Mladý muž, který po chvíli přijde k pultu si vyslechne můj požadavek celý znova.
"Ráda bych si u Vás nevchala udělat lízátka, 50 kusů s jahodovou příchutí, ve tvaru svojí kundičky" už zcela v klidu vyslovím své přání.
"Ráda bych překvapila svého přítele něčím neobvyklým. Jsme často daleko od sebe o on pak chudák trpí, že si nemůže líznout"
Majitel nepohne ani brvou, snad jako bych nebyla první, kdo takový požadavek vyslovil.
"Není problém mladá paní. Pojďte se mnou do kanceláře, probereme detaily a postup".
Už teď jsem zvědavá a těším se na výsledek ;-)
Tento blog je jen fantazie, která mě napadla na základě jednoho rozhovoru. Ale bylo by docela zajímavé, jestli je něco takového reálného :-)