Jsem pedofil

Takhle mě včera dostal můj manžel.
No krve by se ve mě nedořezalo. Říkám si, co blbne, jak na to přišel?
Už jsem měla takové to zvláštní mrazení po těle, když se něco stane a máte pocit, že se okamžitě složíte. Mžitky před očima, brnění celého těla a pak jen kolaps.

"Na internetu psali, že na základě výpovědi nějaké logopedky, která vyzpovídala malou holčičku, odebrali dítě rodině s tím, že tatínek je pedofil a zneužíval ji" dostala mě jeho slova.
Nevěřícně, s otevřenou pusou, jsem na něj koukala a chtěla vysvětlení.
"No tak si říkám, kam ten svět spěje. Že mě taky může někdo nařknout, že jsem pedofil, protože se s malou koupu, utírám jí zadek, oblékám ji, když nejsi doma, tak spí se mnou v posteli. Prostě se o ni normálně starám" pokračoval.
"A pak přijde nějaká přechytralá kráva, která si hraje na psycholožku a na základě jejího uvážení, dítě vezmou z rodiny a otce nařknou, že je pedofil."
Už jsem pomalu dostávala zpátky svoji barvu a začala si uvědomovat, co mi vlastně vykládá.
"A ten otec si vzal život. Neunesl to."
Když mi to říkal, měl normálně slzy v očích a to u něj vidím spíše výjmečně. Dostalo ho to teda pekelně.

Ale co vlastně? Jak se máme chovat ke svým dětem, když potom stačí tak málo a někdo cizí to překroutí a dožene do extrému, ze kterého je potom daleko větší katastrofa?
Ano, nikdo neví, jak to bylo, mohl dceru zneužívat, ale taky to mohla být jen shoda nedorozumění, které si logopedka špatně vyložila.

My určitě ve svém fungování s dětma nic měnit nebudem. Vyhovuje nám to, jak to máme nastavené, je to pro nás přirozené A že se před nimi neschováváme, když jsme nazí?
Asi to budeme muset té naší cácorce vysvětlit, protože ta je tak ukecaná, že by to mohlo taky smrdět katastrofou.