Já tohle píšu hlavně pro svojí duši, protože se mi pořád strašně stýská. A protože ho už nikdy neuvidím, neucítím jeho vůni. Neřekne mi nic, protože měl pocit, že už
všechno, co jsem měla slyšet, mně už řekl. Stýská se mi po jeho těle a mému tělu se stýská po jeho duši.
Píšu to, protože, když to píšu, můžu být zase s ním. Cítím znova ty vůně, pocity. Můžu se zas vrátit, tam, kde jsem byla nejšťastnější, do jeho místností, do jeho světa a mého světa.
Trávím své dny prací v zahradách a modlitbami v setmělých oddaných polích.
Nahá a na kolenou k Tobě a před Tebou se modlím. Skláním se před Tebou,
Tvým tělem…i Tvou duší. Líbám a lížu Tvé nohy, Pane. Lížu Ti chodidla a
prsty, šukám je do své pusy, jeden po druhém a všechny.
Děkuji Ti za to, že mne učíš poznávat se a prohlubuješ to, co mi bylo dáno.
Líbám a lížu Tě, šukám Tě jazykem hluboko..Děkuji Ti, že mi Tvé
tělo přináší takovou rozkoš a děkuji Ti též, že mě učíš, že i mně mé
tělo dokáže rozkoš přinést..Modlím se, abych i já byla rozkoší pro Tvé
tělo a snad i pro Tvou duši.
Lížu Tvůj Penis, laskám ho, líbám a šukám ho do pusy..
Je mi ctí s Tebou šukat, kamkoliv Tvá mysl chce. Stejně tak, jako
zaplavuje Tvé semeno a moč až po okraj mou kundu, stejně tak zaplavuje
pocit štěstí mou duši. Má duše je s Tebou naplněná vším, čím
potřebuje..a může kráčet dál…Dál do zahrad a oddaných polí.
Jsem ti vděčná a je mi poctou, že jsem mohla sdílet část své cesty s Tebou...
.