Na procházce..(IV.)

Ležela jsem ještě dlouho v jeho náruči. Nemohla jsem vstát, byla jsem úplně vysílená. Ani nevím, jak jsem se ocitla ve své posteli. Myslím že mě odvezl domů. Zase jsem špatně spala, pořád jsem se probouzela a chodila čůrat. Probudila jsem se v 5.00. Začala jsem přemýšlet. O sobě. O tom, co se se mnou děje. O něm. O minulosti. O
Tomovi. O tom, co se stalo. O tom co bude. Začaly mi téct slzy. Otevřela jsem svůj počítač a začala psát. O všech těch smíšených pocitech. On mi to nabídl. Pak se mi trochu ulevilo a asi jsem ještě chvíli usnula.

Pro ostatní nastal všední týden. Ale já jsem všední nebyla!
Přesto jsem musela začít normálně pracovat. Už tak měla moje maličká firma delší čas finanční problémy a kdybych přestala fungovat, skončila by. Mně ale obyčejný život skončil.

Pořád jsem chodila kontrolovat počítač. Napsal, nenapsal,
napsal, nenapsal..udělala jsem něco špatně?!

Ve středu konečně napsal: „Děkuji ti za tvé pocity. Jsou pro mé uši důležité a jsem rád, že se ti to se mnou líbilo. Tvé pochybnosti jsou přirozené a jsou součástí cesty poznání tvé duše. Jsi mi dobrou děvkou a pokud chceš, budu tě provázet dál. Sejdeme se zase za týden na stejném místě. A hodně
teď odpočívej. Tvé tělo i duše to potřebuje!

Proč napsal jen tak málo? Já čekala nějakou litanii, jako mu píšu já! A chtěla bych s ním být zítra, teď, aby mě vzal do náruče, přijel za mnou..a ne až za týden, probleskuje mně hlavou. Stejně mě jeho slova uklidnila.

Šla jsem tentokrát o poznání klidněji. Zase na stejné místo
- asi to bude něco podobného a minule to bylo to sice zvláštní, ale hezké a velmi vzrušující. Jsou pořád hrozná vedra, ale v podvečer je příjemně. Spěchám.
Jdu v letních šatech rovnou z práce. Potkávám ho na půli cesty.
Usmívá se na mě, vítá mě, objímá a líbá
na tváře. „Půjdeme se projít, je krásně.“ Drží mě za ruku, vyptává se mě, jak jsem se měla, na mé pocity. Vypadáme
jako obyčejný pár. Potkáváme pána s pejskem, nějaký starší pár na procházce. Je krásně, slunce se začíná pomalu sklánět k západu. Sedneme si na lavičku, on vyndá dvě malé
lahve růžového perlivého vína a tabulku čokolády. Pijeme z těch malých lahví a jemné bublinky vína mi pomalu stoupají do hlavy.

Pak vezme kousek čokolády a položí ho na dlaň. „Dej si, moje malá“, řekne a klesne rukou skoro až zemi. Musím se ohnout skoro až k jeho nohám, aby ho mohla z dlaně sníst. „Chutná ti?“ a ulomí mi ještě a dá ho ještě
níž. Vzrušuje mě to. „Tak, jsi šikovní fenka“, řekne. „A teď se svlékni! Celá,
chci tě u sebe nahou, u mých nohou, klekni si.“ Vzrušením se ve mně všechno sevře.
Teď, tady, co když někdo půjde. Chci ho ale poslechnout. Já ho chci poslouchat!
Svléknu si šaty, chvíli váhám a pak bez vyzvání rozepnu podprsenku a stáhnu si i kalhotky. Instinktivně držím nohy pevně u sebe a zavírám oči. „Výborně, jsi velmi, velmi poslušná“, slyším jemné chválení. Tak a teď si tě pěkně připnu,
aby ses nezatoulala. Jsme přece na procházce! Jak to myslí, připnu?, vyděsím se. On vytáhne krásný jemně hnědý
kožený obojek se světlým prošívání a béžovou krajkou. „Vybíral jsem ho pro svojí fenku“, řekne mírně a nasadí mi ho kolem krku. „Tak, sluší ti to!“ Připne mi obojek na kroužek klapne karabinu s vodítkem a pobídne mě.
„Pojď se proběhnout“. Naštěstí mu stačí, že jdu vedle něj na vodítku s obojkem. Jdeme dlouho, alespoň mně to tak přijde. Pán s fenkou. Nic neříkám, on mě sem tam pohladí, zatahá za bradavku nebo plácne přes zadek.

Dojdeme až k té
včerejší stodole. Tady to skončí, říkám si a půjdeme dovnitř. On se však zastaví a řekne: „Mám chuť si hrát a pořádně tě vyvenčit! Klekni si na všechny
čtyři a pěkně se projdi.“ Mám chodit po
čtyřech?! Jsem sice vzrušená, ale tohle je moc. „Tak dělej May, křikne a pleskne mě vodítkem po zadku.
Au, to nemyslí vážně. Ale myslí, protože mě pleskne znovu a zas. Chodím po
čtyřech, jako pes. On vytáhne kožené důtky s dřevěnou násadou a zavelí
„Aport“ a hodí je kousek ode mě. Pochopím, že je mám přinést v puse.
Udělám to. Pak hodí míček. Přinesu i míček. „Hodná, ale stejně tě trochu proplesknu, poslušnost je třeba udržovat!“ Pleská mě jemnými koženými důtkami přes zadek, záda a prsa. Bolí to jen jemně a vzrušuje mě to. „ Pojď, začíná být zima, půjdeme do tepla, vyzve mě. V malém přízemním domku za stodolou jsou velká okna a účelné, ale útulné zařízení. Světle zelená pohovka, stolek, krbová
kamna a velká dřevěná postel se světle žlutým čalouněným čelem s jemnými kvítky. Je tu teplo a příjemně.

„Dáme si něco na zahřátí“, rozhodne a nalije si whisku. „Dáš si také“, usoudí, „rozehřeje tě to.“ Nalije whisku do nízké kameninové misky a položí jí přede mě na podlahu. „Na“, pobídne mě a pobaveně se sklenicí v ruce mě sleduje. Aha,
zarazím se ale pak se vžiji do role a poprvé v životě lížu whisku jazykem z misky. „Hodná, dám ti ještě, jsi učenlivá“. Znovu vystrkuji jazyk a lemtám
tekutinu do pusy. Ta hra mě vzrušuje čím dál víc. Asi je to i tím alkoholem, který odbourává zábrany.

„A teď si ke mně
vyskoč“, plácne rukou na postel. „Budeš mě olizovat nohy, jako správná čubka!“
Překvapení, údiv a vzrušení se rozlije po celém mém těle. „Cucej mně pěkně
prsty, jeden po druhém, pořádně mě lízej jako čubička“. Poslouchám ho a poslušně rozkazy plním, cucám mu palce strkám si jeho prsty do pusy, lížu mu nárty a olizuji kotníky. „Výborně“, tahá mě u toho za bradavky. Je mi špatně
vzrušením a cítím dole mokro. „Šikovná, moc šikovná, pokračuj hezky nahoru“,
povzbuzuje mě. Tahá mě za prsa, mačká je, drží v prstech mojí bradavku a druhým prstem po ní kmitá. . A já ho lížu a olizuji, jazykem se sunu do jeho rozkroku. „Něco pro tebe mám“, řekne a na bradavky mi připne dvě svorky,
neštípe to, spíš příjemně tlačí. Na mě pak připevní závažíčka ve tvaru šedých oblázků. „Líbí se mi, jak se ti vytáhnou kozy“, pošeptá mi, přitáhne mě za obojek a začne mě líbat. Poprvé se s ním líbám a to už se s ním dělala věci.

Pak mě přitáhne hlavu k svému penisu a řekne:“A teď si pohraješ s klacíčkem, pejsci to mají rádi!“ Je vtipný, perverzní, nikdy bych netušila, že někdo může mít takové nápady! „Pěkně si pohraj vím, že to umíš“. Lížu ho od koulí až po špičku žaludu, hraju si na fenku. Očuchávám ho a jemně koušu do uzdičky. Olizuju mu koule a zase o lížu po celé délce nahoru a dolů. „Hezky si pohraj s koulema a potahej je pusou, pán to má rád“.
Poslušně mu cucám koule, a on najednou řekne: „A teď mi hezky lízej anál“.
Jak?, co!, tohle?!, ne!, ale neskutečně
mě ten jeho perverzní rozkaz vzruší. Nahrne se mi krev do hlavy a vzrušením mi hučí v uších. Přitáhne mi hlavu k sobě a já ho začnu lízat na zadku.
Jako pes. „Šukej mě pěkně jazykem“, slyším. Jsem jako v extázi a poslušně
plním jeho rozkazy. Dovnitř a ven. Bolí mě z toho jazyk a pusa. Sundá mi u toho svorky. Bolí to. „Tak, tak“ a teď
ho hezky ošukej pusou. Mám to ráda, proběhne mnou obrovská vlna vzrušení, když
na to pomyslím. Chytne ho u kořene a já si ho zarazím do pusy až na doraz.
Čelem se dotýkám jeho břicha. „Ták, šikovná a zase znovu“. Chová se, jako by to bylo samozřejmé. „Pěkně mě šukej, chci si to hezky užívat“. Popíjí u toho whisku a já ho šoustám pusou. Dovnitř a ven, táhle a zase zpátky. A zase až na doraz. Šoustám ho a on si to užívá. A je u toho tak vzrušujícím způsobem netečný. Jsem z toho úplně uslintaná, vypadá to hrozně, sliny mi tečou na prsa a na břicho. Chtěla bych se udělat. Lehnu si na jeho nohu a třu si o něho kundu. Vždycky se tak spolehlivě udělám. „Tak pěkně šukej a udělej si u toho kundu“, jemně přikazuje. Ano, potřebuju to. Udělám se s jeho čurákem ve své puse. Oddychuju a tělem mi procházejí příjemně známé vlny. A ještě jednou..
a zase přitlačím a spojím nohy k sobě. Chci zas a znova. Chci takhle umřít. Najednou mě vezme, ještě když ve mně doznívají poslední vlny. Otočí mě
na všechny čtyři a zarazí mně ho zezadu do kundy. Začne mě tvrdě šukat. Drží mě
za hlavu a prostě mě mrdá. Jak chce. Roztahuje mně u toho kundu, vyndá ho a zase zarazí až na doraz a znova. Sem a tam. Je to jeho jízda. „Ták a teď se do tebe vyleju. Jo, chci aby se do mě vylil! Chci mu ideálně posloužit! Dělá to dobře mojí duši. A dělá to skvěle i mému tělu. „A teď se budu dívat jako to z tebe vytéká“, rozkazuje. Klečím na všech čtyřech z kundy mi odkapává jeho semeno. Pak se zhroutím na postel k jeho nohám. On mě pohladí po zádech. „Hezky odpočívej moje malá
fenko.“

Dívám se z okna. Přichází
bouřka. „Zhoršuje se počasí. Dnes u mě můžeš spát, má malá fenečko.“ „Líbilo se mi“, šeptám a on odpoví: „ Já vím, já vím“.