lekce formou básně

Slza v oku se zaleskla, hlavou myšlenka probleskla,

jako mihotavý sen,

dere se z hlavy ven...

Údery kůže na kůži,

zbarvují tělo do barvy růží,

modré žilky nabíhají,

do tmavě modré louže se rozlévají,

palčivá bolest z ran se hromadí,

už předem vím, co bude se dít...

tisíce vteřin očekávání,

kdy bolest tu zeď prorazí..

důkaz touhy a vášně se po stehně rozlévá,

tělo však po naplnění sténá...

Cítit těla tvrdé přírazy,

slyšet tiché příkazy..

Hlasem nechat se vést..

Až nad hlubokou propast se vznést..

Pak poslední úder nebo příraz naplní mé tělo,

se jménem na rtech " dárce rozkoše" dovolím si pocit, že mé tělo zemřelo...

Není větší slasti,

než ztratit se v této propasti....