Tvé oči, když mne pozorují,
ústa, jenž mne líbají.
Ruce, které hladí a objímají.
Hlas co mi tiše šeptá do ucha,
slova jenž nejsou bezduchá.
Tvůj smích, vtípky, co mne rozesmějí...
mám snad ze všeho nejraději.
Tvé tělo, voňavé a pevné, jak ráda se ho dotýkám.
Tvá chlouba, když se zvedne, touhou snad ani nedýchám.
Cítit Tě v ústech , jazýčkem ochutnat tu kapičku touhy slastně si vychutnat.
Jen škoda, lásko má, že ústa Tvá proradná
neřeknou, jak věc se má.
Mlčí a za ně mluví Tvé oči...