pro naivky celkem těžko pochopitelný fakt. Vysníš si muže, děti, rodinu, život. Sen se Ti splní, samozřejmě na něm musíš pracovat, rozvíjet a ne čekat s rukama složenýma v klíně. Žiješ si tak ten svůj sen a najednou, pomalu a nevtíravě, nečekaně, sen se začně rozpadat. Jednoho dne zmizí ze Tvého života kamarádka, kterou znáš už od školky. Zkrátka si jde svou cestou, za tím svým snem. Obrečíte to…

Nakoukla jsem po delší době na zdejší Forum. Ne, že bych ho vyhledávala, byla to zvědavost, co se tam nově řeší. V podstatě pořád dokola, až na jedno téma, které už je sice staršího data, přesto jsem rozklikla a chtěla znát vícero pohledů. Tématem byla Femme Fatale. Moc odpovědí nebylo, pohled a priorita mužů ovšem rozličná. Že takovou ženu muž potká maximálně jednou za život, na tom se shodli…

Bylo mi tenkrát 17, žila jsem v místě, kde se to hemžilo zelenou. Nechápu, proč mě iniformy tak moc přitahují. Dodnes. Snad ta uhlazenost, barevná sladěnost....je jedno,zda mladý, starší či už přestárlý. Jiskřičky v očích vždy ožijí.... Město ovládla zelená, den přísahy. Stojíme s kámoškou na náměstí a slintáme nejen do kornoutku se zmrzlinou. Pěkně jsme se na ten den ohákly, abychom neudělaly…

Pročítám blogy za poslední cca 2 měsíce. Příběhy blízké i na hony vzdálené mé maličkosti. Mám ráda lidskou rozličnost. Nutí mě k zamyšlení nad sebou sama a svým životem. Říká se, že lidi se nemění. Nesouhlasím. Ne zcela. Mění se minimálně ve své vizáži. Mění se po zkušenostech, nasbíraných napříč životem. Nikdy je slovo, které nikdy neplatí. Tolik se změnilo v mém životě i v sobě samé. …

Stárnu... Jo, vážně, nezraju, ale stárnu. Jsem žárlivá, ano, jen tím neobtěžuju toho druhého, naopak vře to uvnitř. Co ve mě vlastně tu žárlivost vyvolává? S postupem času se červíček nahlodávač unavil. Ve dvaceti ho probudil pohled protějšku na krásnou ženu, který byl delší, než je slušný. Ve třiceti kousl při flirtování protějšku na lechtivá témata s jinou ženou, či při dvojsmyslech...které…

Stojím pod sprchou, kapičky vody mi stékají po těle, nevnímám je, před očima se mi odehrává dnešní večer..... Ze skříně vytahuji latexové prádélko. Koupil mi ho jen pro dnešní večer, pro dnešní hru, kterou od začátku až do konce celou naplánoval sám. Neptal se. Jen mi to oznámil. Proč ne? Zkusím hrát tu jeho hru..... Vlasy si stáhnu do pevného uzlu, účes zcela hladký, ani vlásek nesmí nikam…

Znáš má tajná místečka, kterých se umíš dotknout jen Ty, tak, že mi projede celým tělem erotický náboj. Tělo pod Tvými dotyky doslova taje a chvěje se touhou. Souznění duší? Ano.... Není to mýtus, jen sem si musela pár desítek let počkat. Kde ses toulal? A kde byly Tvé ruce? Oči? Ústa? Osobnost? Prý správný partner je dar. Doufám tedy, že dar, který se nevrací, ale naopak zůstává po zbytek…

Ne, není to z Mrazíka, ale ze života. Chtěl bych to, chtěl bych ono...a když to mám, začne mě to nudit. Ano, i takový přístup k životu může mít muž. Muž? Spíš asi nevyzrálé, přerostlé dítě, které vypadá jako muž, ale mužem není. Řešit problémy? Kdepak...nemám na to sílu. Slova, která bolí. Tak na co má tedy sílu? Na kamarády, chlastačku, lovení žen a s ním spojené zářezy? Svobodný muž kolem 40,…

nebo spíš chutě? A nebo vše dohromady..... Mám chuť vzít milovaného za ruku a za východu slunce, ruku v ruce, brouzdat se po louce, trávou, na které se třpytí kapičky ranní rosy. Sledovat motýly, jak pijí z kalichů polního kvítí, vnímat zpěv ptáků a poslouchat cvrčky, kteří se překřikují...tam někde v houští. Mám chuť v této romantické chvilce rozložit deku a z piknikového koše vytáhnout snídani,…

Chytila jsem na pasece motýlka, otrhala jsem mu všechna křidýlka.... Zůstane se mnou a já s ním, protože mi už nikam neuletí, nikam neuletí nanáná........