To co sem dnes chci dát , není mé, přesto se s tím plně ztotožňuji.
Proč ubližuješ někomu, koho miluješ?
Proč ubližuješ sobě tím, že od sebe odháníš toho, koho miluješ?
Věc , na kterou lidé nejvíce zapomínají ... než bys mi ublížil, raději mě obejmi....
Komunikace je palivem v krbu vztahu. Je-li komunikace špatná, u ohně nedokážeme vydržet. Myslíme si, že chyba je v komunikaci a děláme tu chybu, že se snažíme přestat komunikovat. Ale problém je jinde. Stačí jen chvíli myslet hlavou a místo špatných polínek přikládat dobrá. Oheň se zdravě rozhoří. U takového krbu s voňavými dřevy se báječně sedí. Zato bez paliva každý krb dříve nebo později vychladne.Jakmile totiž začne vadnout komunikace, následně zvadne i všechno ostatní.
Byl deštivý večer a já projížděl úchvatnou scenerií nad Černou Vodou. V kopci je krásný kostelík s komorním hřbitůvkem. U cesty na mě mávl kluk.
Nevím, co byly slzy a co déšť, ale řekl mi něco, co do smrti nezapomenu: „Pane, nikdy neztrácejte čas zákopovými válkami. Jednou totiž zjistíte, že Vám ten čas chybí. Až ten, koho milujete, zemře nebo jinak odejde, tehdy pocítíte potřebu říct mu všechno krásné. Proto k němu mluvte teď, dokud Vás slyší. Proto ho objímejte teď, dokud Vás cítí. Proto se s ním usmívejte, dokud Vás jeho smích hřeje.„