Je konec.....
Cítím, jak mi po tvářích stékají slzy, krk mám sevřený a jsem ráda, že kolem mě je ticho, že nemusím na nic odpovídat, nikdo se mě neptá.
Vlastně nevím proč, ale pustím si to celé ještě jedou. Jsou to jen dvě minuty a přesto je v nich zachycené to nejpodstatnější. Když si člověk uvědomí tu situaci, klobouk dolů před nimi, já bych tohle nezvládla. Ano, je to krátký, sestříhaný dokument z několika hodinové akce, podkreslený hudbou, ale tohle se opravdu stalo, sirény ráno houkaly a hasiči vyjížděli i od nás.
Tohle byla realita i když jenom jako….
https://www.youtube.com/watch?v=bu4PYItfuOU