Večírek I.

Čas vánočních večírků a snad i všech sedmi smrtelných hříchů.....
Moc se mi nechce, ale přežiju to. Přicházím do velkého sálu kde nesmyslně stoly přetýkají jídlem a co tak koukám tak se snad ani nikdo nebaví. Zamířím za klukama na bar.
,,Nějak pozdě" pronese Lukáš.
,,Jdu z denní. To víš někdo nemá dva týdny volna." odpovídám a zároveň si objednávám pití. ,,Dvojku červenýho, dík."
Náramně se bavíme a tak čas utíká a s tím přibývá i hladina alkoholu. Když se po půlnoci rozhlídnu kolem sebe začínám přemýšlet zda to je večírek pro zaměstnence nebo klienty nemocnice, víc jak polovina zúčastněných vypadá jako kdyby jeli na haloperidolu, musím se od srdce zasmát. Zjišťuju, že ty lidi co se po pracovní stránce nesnášejí a nejradši by se pozabíjeli, když spolu slouží, tak teď by si to rozdali.
,,Tak změníme asi lokál, začíná to tu být strašidelný" pronese Martin. Všichni čtyři se shodneme na tom, že bysme dávku alkoholu měli jít někam vytancovat.
Po cestě do klubu nás opouští David s tím, že má dost. Po příchodu dáme pár panáku na baru a já s lahví vody v ruce jdu prostě pařit, za chvíli se ke mě přidává i Lukáš s Martinem.
,,Jdu na vzduch." oznamuju klukům. Než se dostanu ven, tak mě u baru odchytne moje velká bývalá láska. Zapovídáme se jak je a jak bylo dřív u toho samozdřejmě dáme pár panáků. Musím přiznat, že mám co dělat to ustát. No nic jdu najít kluky a oznámuju jim, že odcházím, že mám opravdu dost, navíc je pět hodin ráno. Venku se s nima loučím.
,,Tak zajdeme ke mě," pronese Martin ,,Na kafe."
,,A tak jo, teď už to je jedno." souhlasím.
Štěstí že to je kousek. Po příchodu k Martinovi vím, že neskončíme u kafe. Mezitím co Martin dělá kafe přesouváme se s Lukášem do postele, Lukáš mi stahuje sukni a Martinovi ruce se ocitají pod mým tričkem, zezadu pociťuji Martinovo vzrušení a to Lukášovo vidím před sebou.