A tak to je...

Jeden můj kamarád, který kdysi provozoval internetový měsíčník o knihách, ode mě chtěl napsat pár "recenzí" (rozumějte mých názorů na různé knižní žánry). A mě hned po prvním článku napadlo, že mě chce v očích ctěného čtenáře tohoto intelektuálního počinu definitivně znemožnit. Nejprve ode mě pod průhlednou záminkou zpestření všech těch závažných poselství publikovaných kolem, vymámil článek o knihách zabývajících se hubnutím. I když jsem v něm na sebe prozradila, že se v knihách tohoto ražení podezřele dobře vyznám, stále si mohl znechucený čtenář pomyslet, že je to jen malá, neškodná a tolerovatelná úchylka jinak rozumné ženy.
I s dietním jídlem však, zdá se, roste chuť, a tak ze mě kamarád po jistém čase lichotkami vymámil další článek do téže rubriky o úchylných knihách, kterých by se intelektuál nedotkl ani dvoumetrovou holí. Tentokrát to bylo o cvičení. Opět jsem uplatnila svůj široký přehled v oblasti cvičebních knižních hitů, a to už i tolerantnější intelektuál mohl nabýt podezření, že se mnou nebude všechno v pořádku. Ale kamarád nepřestal s naléháním na další dodávku textu.
Dobře tedy, měl ho mít. Když se mám ztrapnit, tak totálně a definitivně. Toto je otevřené přiznání naprosté zhovadilosti mého čtenářského vkusu: Vážení přátelé, četla jsem harlekýnky, love stories, červenou knihovnu, všechnu tu romantickou odpadovou literaturu určenou výhradně ženám, a to ženám nenáročným a neemancipovaným!
Minulý čas v předešlé větě nechce naznačovat, že se snad můj pokleslý vkus nějak zázračně zlepšil, nebo že bych se od této literatury chtěla zásadně distancovat. Prostě jsem měla v životě období, kdy jsem hltala jednu harlekýnku za druhou a to období tak jako bez zjevných příčin přišlo, tak i odešlo. Právě pro účely tohoto otevřeného přiznání na osvěžení paměti jsem si chtěla znovu pár kousků přečíst, ale nedalo se. Veškerá přitažlivost zmizela, zůstala jen nuda, pocit trapnosti a znechucení.
Čím to tedy bylo, že jistý čas jsem tyto knihy hltala jednu za druhou a se mnou i moje přítelkyně, z toho jedna medička, další úspěšná manažerka a vášnivá čtenářka vší literární klasiky, která u nás vyšla, třetí absolventka filozofické fakulty , která organizuje kulturní akce celočeského i mezinárodního významu. Své přítelkyně tu tak podrobně popisuji ne proto, abych obhajovala sebe v duchu hesla, když mohou ony, mohu i já, ale jen proto, aby bylo jasné, že nejde o žádné zoufalé ženy v domácnosti, bez vzdělání, ambicí a literárního vkusu.
A aby bylo skutečně jasné všechno, je třeba jednoznačně říci ještě jednu věc. Ani nejtolerantnější čtenář, ani nejzvrhlejší literární teoretik s úchylnou zálibou v prapodivných textech nemůže ani na vteřinu o harlekýnkách tvrdit, že se v nich skrývá nějaká umělecká a literární hodnota. To však netvrdím ani já a myslím, že ani moje vzdělané a ambiciózní přítelkyně. Jenže umělecká a literární hodnota přece nejsou jediné hodnoty, které v životě potřebujeme a dokážeme ocenit.
JISTOTA NEMĚNNOSTI V PROMĚNLIVÉM SVĚTĚ
I když každá hrdinka má jiné jméno, zdroj obživy a jiné trauma z minulosti, i když zápletky bývají až krkolomně různé, a i když se to občas tváří jako detektivka či historický román, všechny harlekýnky mají překvapivě jednotnou a pevnou dějovou osnovu. Velmi brzy po úvodních popisech nevšední krásy a obdivuhodného charakteru hrdinky se odehraje první setkání budoucí dvojice, kde to zajiskří, většinou záporně a většinou pro nějakém hloupém komunikačním nedorozumění. Po postupném sbližování a vysvětlení toho nedorozumění přichází náhodný první polibek. Intimnosti se stupňují vždy jen velmi pozvolna, aby na konci druhé třetiny knihy, někde kolem strany číslo 140, došlo konečně na první sex. Sex rozepsaný na několik stran je samozřejmě hned napoprvé dokonalý, partner nekonečně pozorný, vytrvalý a něžný a neodmyslitelný nebeský orgasmus překvapí akorát tak samotnou hrdinku. Často několikrát za noc až do rána bílého, které oba zastihne v něžném objetí bez strnulých a unavených údů a hrdinku nádhernou, i když se večer v té rychlosti neodlíčila. Brzy však následuje nevyhnutelně prudký dějový zvrat v podobě zásadního nedorozumění, které na chvíli dvojici zcela odcizí, aby se v dojemném finále dalo nakonec vše do pořádku a hlavní hrdinové dohromady. Happy end.
Pamatuji si, že v jednom příběhu došlo na sex nečekaně brzy, dříve, než by podle pevné osnovy mělo dojít vůbec na první polibek. A také si pamatuji, jak mě to celou dezorientovalo a znechutilo, sotva jsem to dočetla dokonce.
Někde tady asi tkví první ze základních kamenů přitažlivosti harlekýnek. Vše kolem nás se stále rychleji mění. Nevíme dne ani hodiny, kdy bez vlastního zavinění přijdeme o práci, partnera, zdraví, nebo střechu nad hlavou. V harlekýnkách je happy end a sex na straně 140 až na zmíněné raritní výjimky jistý.
HAPPY END A SEXY KLADNÝ HRDINA ALESPOŇ NA PAPÍŘE
Ať už si autorka harlekýnky vymyslí jakékoliv peripetie a údery osudu, od první strany po poslední máme stoprocentní jistotu, že dobrá dívka se po jakékoli těžké životní zkoušce nakonec dočká štěstí v podobě svatby nebo alespoň jejího nezvratného příslibu s krásným, přitažlivým a inteligentním klaďasem.
Ať už je jakkoli svobodná a individualistická doba, ať si Trendsetter hovoří o módě singles a netradičních rodinách, co chtějí, každá žena touží po lásce, po spolehlivém partnerovi, který při ní vytrvá v dobrém i zlém. Oč méně je toho ve skutečném životě, o to víc to prožíváme v tom neskutečném.