Trainspotting

Tak jsem měl po včerejšku dobrou náladu a napadlo mě, že bych tu svojí vzal do kina. Kouknu, co dávaj a tam Trainspotting 2. No a jak už to tak bejvá, chandra neváhá.

Kdysi jsem ten monolog z Trainspottingu dával zpaměti v originále : "Choose Life. Choose a job. Choose a career. Choose a family. Choose a fucking big television..... " ," Vyber si život. Vyber si práci... " a mě napadlo jestli jsem vážně před těma 20 ti rokama chtěl to, co mám teď. Mám ženu, mám děti, mám dům, mám psa a pěknej plot, prakticky si nemám na co stěžovat ale fakt jsem to chtěl takhle? Nevybral jsem si to jen proto, že mi řekli, že to tak má být?
Jasně, teď zas přijde ta jeho sebelítost, řekne DevilFox, vy se s tou druhou sebelítostnou vezměte za ruce a odejděte do západu slunce. Psycho přísadí, člověk vždycky chce to, co nemá. Obě budou mít pravdu, vždyť já si fakt nemám na co stěžovat. Na světě jsou lidi, který každej den řeší, jestli vůbec přežijou do večera a já se tu mám, jak prase v žitě.
Tak proč mě to tu tak často tolik sere? Tohle je ten život? Tohle je ta budoucnost, co jsem si vybral?

P. S. : Fakt mám superchandru, tak to berte s nadhledem