Nazdar amatéři. Už je to pěkných pár pátků, co jsem nic nenapsal, ale nedávno se stalo něco, co prostě musí ven. Vašek se zase vyznamenal. Pro neznalé, před třemi lety jsem se přestěhoval ze stotisícového města na asijský venkov a k tomu všemu, o co jsem byl tímto krokem obohacen, jsem dostal navrch svého souseda Vaška. Kdo neví, ať si najde mé předchozí blogy s deníčkem řepáka. Vraťme se k…
Stál v tmavé chodbě a díval se směrem k můstku, odkud svítilo tlumené světlo. Nevěděl, jak ví, že je to můstek, ale byl si tím naprosto jistý. Podíval za sebe, ale temnota byla neprostupná jako zeď, tam jít rozhodně nemůže. Obrátil se tedy zpět směrem ke světlu a pomalu vykročil. Neměl strach, jen absolutně netušil, co ho čeká, až tam dojde. Bez zastavení vešel do nazlátlé záře, která jakoby se…
Šel na pobočku jednoho z energetických gigantů, které vznikly po sloučení všech malých společností po prvním kolapsu, aby si zařídil povolení na vlastní zdroj energie. Naštěstí nemusel specifikovat jaký, nikoho to nezajímalo, hlavně, že přestane odebírat. Pracovala na recepci a zaujala ho na první pohled. Na ten druhý se zamiloval. Zasáhlo ho to, jako rozjetý nákladní vlak. Tak dlouho byl sám a…
...je vopruz! No fakt,už jsem řepák přes rok a pořád nějak nechápu proč všichni chlastaj hlava nehlava. Možná to je tím, že jsou to asiati, ale stejně. Třeba zrovna včera. Přišel Vašek (pro neznalé, to je můj šílený soused), že potřebuje pomoct spravit střechu na stodole a hlavně ať nezapomenu vzít s sebou něco ze sklepa. "No jasně, já s tebou tak polezu na střechu po půllitrovce," odvětil jsem. …
Fakt jo, už je to rok a něco, co jsem si naposledy zapálil. Během toho roku se stala neuvěřitelná spousta věcí a drtivá většina z nich byla pozitivní. Za nejpozitivnější považuji to, že jsem se stal řepákem resp. vidlákem, jak se tady v asii říká. To obohatilo můj život naprosto nečekanými způsoby a za největší obohacení považuji svého souseda Vaška. Ano pravda, poslední dobou na Vás docela…
Ano, je to tak. I sem do jiné dimenze dorazily Vánoce a proběhla velkolepá podívaná "Rozsvěcení vánočního stromu". Zúčastnil jsem se dokonce zdobení stromu, dvakrát. V noci totiž někdo vylezl na ten krásně ozdobený strom a strhnul všechny světýlka, no a bez světýlek se strom rozsvěcí dost blbě. Když jsme tak se starostou a pár dalšími stáli okolo té spouště, Vašek navrhnul, že by se dal…
Kolo se otočilo a já se topil. Tys naprosto klidně sledovala moje zoufalství, pak jsi se sehnula a já natáhl ruku. Napnula jsi všechny svaly a převalila na mě ten největší kámen ze břehu. Usmála ses, pak ses půvabně postavila, upravila si vlasy a otočila se k odchodu. Nevěřícně jsem tě sledoval, zatímco jsem klesal ke dnu s tím kamenem na prsou. Potom jsi přece jen zaváhala, otočila se zpět a ve…
Zdar. Tak přestěhovat se do týhle prdele byl fakticky nápad za všechny prachy a nejen za ně, i za celé zdraví a brzo nejspíš i život. Játrama bych mohl zatloukat hřebíky, z mozku mám hučící, točící se věc mezi ušima, takže o mém bývalém IQ si můžu nechat zdát a na baráku mám před zimou tolik práce, že večer vždycky padnu úplně mrtvej do postele, takže už ani nevím, jak vypadá soulož. Prostě…
Zdravím přátelé, ne neumřel jsem, i když k tomu nebylo několikrát daleko. Má odmlka byla způsobena strašlivým rituálem nazývaným "dělání dřeva". Teď se smějí jen ti, kteří ten rituál neznají. Konečně jsem se po tomto zážitku dal dohromady natolik, abych o něm mohl alespoň zdánlivě souvisle vyprávět. Začalo to celkem nevinně, bylo potřeba naplnit dřevník na zimu a Vašek se nabídl, že mi ukáže,…
Tak jo, slíbil jsem pokračování, tak tady je prequel. Ono totiž bylo docela husté už to, co se dělo před tím samotným stěhováním. Jedu do tý díry, kam se už za dva dny stěhuju. Tvl ten, koho tohle napadlo, by si měl dát facku. Počkat, to jsem byl přece já a sakra, těch pár měsíců, kdy jsem tohle všechno připravoval mi určitě někdo dával do pití nějaký hrozný halucinogeny, jinak to není možný. …
