Přišlo jaro na zajíčky

Odhalený krk, když vlasy svázal do culíku,přímo vybízel k polaskání. Oči jako dvě studánky a úsměv do široka otevřených úst. Jednou nohou na prahu dospělosti a přitom už tolik mužný,ten kovářův učeň.
Stačil jeden úsměv a topila se ve vlastních pocitech.
Zajíčci vykukují na mez a zlobí mazané lišky.
Nechce ji utéct a přesto kličkuje.
Baví ho dráždit ji,protože ví,že po něm stejně dřív nebo později sekne drápkem .

Jaro přišlo letos nějak dřív...