Sklenka vína na dobrou noc

Pila už čtvrtou sklenku bílého suchého vína a s hladinou alkoholu jí pomalu začínalo být všechno jedno. Nohy má natažené na staré palandě a zádama opřená o dřevěné obložení, v jednu chvíli se jí i zdálo, že usíná, hlavu zaklání o stěnu a víčka pomalu padají dolů. Byl by si jistá, že usnula, ale když se podívá vpravo, sedí proti ní muž. V ruce stejnou skleničku, jako má ona a opatrně z ní upíjí. Sleduje jeho silnou paži, na které je jasně vidět první letošní opálení, snad tím, jak ostře kontrastuje s ohrnutými rukávy bílé košile.
Ty dřevěné korálky na krku, ty prošedivělé, na krátko střižené vlasy….
“Marku?” vykřikne překvapeně. Doufala, že oni dva už se nikdy nepotkají.
“Nesmířil jsem se s tím, jak a hlavně proč jsi to skončila, Kači,” položí sklenku vína na stůl, vedle té její.
“Já? To ty jsi se vedl za ruku s tou….” dojde ji, že nemá vlastně jediný důvod být na něj taková. Nikdy si nic neslíbili a to co se mez nimi dělo bylo jen čistě pudové, živočišné, ale bez nároků na vztah.
“No právě, s tou….” odmlčí se Marek. “Verča je moje dcera….”
To ticho, které nastane je víc než trapné spíš uvolňující. Katka cítí, jak ji tepe ve spáncích a ruce se ji třesou. Má je studené jako led a kdyby se snažila vzít sklenku do ruky, určitě by jí teď vypadla.
“Marku,já…..” chce se omluvit, ale Marek ji chytne za ruce a pevně je stiskem hřeje v dlaních.
“Měl jsem ti o ni říct. Nemám ji v péči, jen za mnou občas přijede, když jsou tu u babičky. Odstěhovala se s matkou do Prahy a nevídáme se tak často.” podívá se jí do očí a vidí v nich úlevu.
“Jsem husa, viď?” usměje se Katka
“Jsi moje Kačka,” mrkne na ni Marek a oběma podá sklenky vína.
“Jak jsi věděl, že budu tady?” kývne hlavou na starý zahradní domek, ve kterém sedí.
“Psal jsem Zuzce, jestli neví, kde jsi.”
No jo, Zuzka. Volala jí, jestli si dnes nedají v domečku víno, že potřebuje vypnout. Tohle si s ní ještě vyřídí. Spíš by ji měla asi poděkovat, usměje se v duchu.
“Čemu se směješ?” postřehne Marek.
“Ale, přemýšlím, v čem vyrazím zítra na čarodějnice,” nenechá se nachytat Katka.
“No hlavně si dávej pozor, aby tě neupálili,čarodějko” nakloní se k ní a opatrně ji políbí. Co kdyby si to přece jen všechno rozmyslela.
Neodtáhne se od něj a oba opět cítí ten náboj mezi nimi.