Můj dosavadní život se odehrával v domnění, že znám ženy. Jak jsem se mýlil!!!
Myslel jsem si, že žena je citlivá, až přecitlivělá. Dnes postupně zjišťuji, že uzrál čas, své mínění od základu přehodnotit.
Kdybych rozdělil svůj život na dva díly, nesly by název Před a Po.
Před, by byla část o manželství, které se mi dnes jeví jako nekonečná agónie. Žil jsem s hysterkou.
Dnes už to vím. Dříve jsem si myslel, že jsem necitlivý, dnes vím, že jsem byl slepý.
Po, by byla část, kdy jsem byl od manželství odpoután. Ne však od mé manželky, která mi, i po rozvodu, neustále zasahovala do mého života. Udržovala mne v naději, že pokud se změním, ještě stále máme šanci.
Bláhově jsem tomu věřil. Dnes už vím, že je to nesmysl. Dělal jsem jí vola.
Hledal jsem se.
Nyní mám pocit, že se začíná psát díl třetí. Nazval bych jej Průnik.
Teprve nyní mám dojem, že začínám pronikat do ženy. Zatím jen obrazně.
Jsem moc rád, že jsem objevil zdejší blog. Rád čtu vaše příspěvky, poznávám skrze ně, jak jsem se mýlil.
Tenhle můj příspěvek je takové poděkování, trochu zpověď a také trochu odhalení.
Co napsat závěrem? Nic mne nenapadá. Tak jen, že vám všem děkuji.