Články v blogu (17)

Kdo vlastně jsem?

otevri_sve_srdce
Autor: otevri_sve_srdce před 7 roky 20 1775 9

Tato otázka se mi v poslední době neustále vrací. Zjišťuji, že čím více se jí zabývám, tím méně jsem si jistý odpovědí. Nevím o sobě téměř nic. Znám své jméno. Znám se? Netuším, nevím. Mohu snad já, který pochybuje o sobě, nepochybovat o druhých? Říká se že čas nejlépe prověří správnost rozhodnutí. Rozhodnutí vyplynulá z interakce. Rozhodnutí nebýt součástí něčeho,…

doteky něhy

otevri_sve_srdce
Autor: otevri_sve_srdce před 7 roky 6 699 5

Včera jsem potkal vílu. Přitančila ke mně sametovým krokem. Řekla jen, poutníku, pojď za mnou, a já šel, zmámený, zcela v její moci. Uložila mne v přívětivém stínu, dala mi pít. Topil jsem se v jejích očích, očarován její krásou. Promlouvala ke mně tiše, brala do svých drobných dlaní mé srdce. Dotýkala se duše, hladila, laskala. Jemná, ze snů utkaná, čarodějná. Chtěl jsem jí lízat mokrou…

krásně rozmarné léto

otevri_sve_srdce
Autor: otevri_sve_srdce před 7 roky 12 1122 7

Zločinec se vrací na místo činu. Jak to říkáte? Jednou amatér, vždycky amatér. Nemám ambice, někomu něco připomínat. Stalo se a odestát se nemůže. Posunuli jsme se o pár kroků dál. Jsme rozumnější, moudřejší. Zkušenosti nás zocelují. Dělají z nás rozvážné jedince. Hloupostí jsme se nadělali dost. Nebudeme opakovat stejné chyby, minulost je to, co bylo. Historie nás učí, vyvarovat se…

Zmýlená neplatí?

otevri_sve_srdce
Autor: otevri_sve_srdce před 7 roky 27 1999 6

Uvěřil jsem a byla to chyba. Jsem hlupák. Omotala sis mne svým soukaným vláknem jemných pavučinek. Tvá zdánlivá křehkost a zranitelnost ze mne udělala blázna. Blázna, který věřil každému Tvému slovu. Který se těšil na každý Tvůj milý vzkaz. Byl jsem okouzlen. Tvou krásou. Tvou milou povahou. Tvou skromností. Tvou moudrostí. Tvým pohnutým osudem, jemuž tak statečně…

Osrdeční krajinou...

otevri_sve_srdce
Autor: otevri_sve_srdce před 7 roky 21 1083 5

Dobrý den, přátelé. Dovolím si vás tak nazvat. Jednak proto, že nejste nepřátelé. A také proto, že se vám tak lépe svěřím. Jsem měkký :-) Pouze na duši. Dostalo se mi v poslední době zpětné vazby, která mne dovedla k zamyšlení. Musel jsem si přiznat že nemám koule. Pracuji na jejich nalezení. Slibuji (především sám sobě): Budu konečně chlap. Prosím všechny o velikou dávku shovívavosti a také…

Konec dobrých mravů?

otevri_sve_srdce
Autor: otevri_sve_srdce před 7 roky 51 2199 9

Mám srdce plné žalu. Jsem nešťastný z lidí. Z mužů, kteří neznají hranici. Slušnost a úcta. Při pročítání některých blogů mám pocit, že jsem se ocitnul na jiné planetě. Dlouho jsem zde nebyl ... osobní důvody. A po té dlouhé pauze zjišťuji, že věci se nemění. Vulgární chování a vyjadřování je stále v kurzu. Je to způsob, jak si něco dokázat? Mám svou teorii. Dokud budou existovat výjimky mezi…

Chtěl bych...

otevri_sve_srdce
Autor: otevri_sve_srdce před 8 roky 6 710 18

Chtěl bych se dotýkat tvých ňader. Cítit ve svých dlaních jemné kopečky něhy. Chtěl bych prstem kteslit lásku na tvém bříšku. Chtěl bych šeptat ozvěnám svá nejtajnější přání. Jazykem bloudit v údolích slastí. Ochutnat nektar omamný. Chtěl bych...

Máš můj dík

otevri_sve_srdce
Autor: otevri_sve_srdce před 8 roky 8 1594 18

Po mé registraci na těchto stránkách, po mých prvotních nezdarech, jsem uvažoval o jejím brzkém zrušení. Pokoušel jsem se navázat komunikaci, možná přátelství s lidmi, kteří fotí. Nemyslím fotografie typu selfie. Mám na mysli fotografie, na kterých je poznat že se tomu někdo opravdu věnuje. Ne hned profesionálně, ale snaží se o vyjádření nějaké myšlenky, nebo o vytvoření určité atmosféry.…

Vzdálená a přeci blízká

otevri_sve_srdce
Autor: otevri_sve_srdce před 8 roky 1 609 13

Bytosti vzdálená, mému srdci drahá. Jako blesk z čistého nebe, vstoupila jsi do mne. Jako vzácný šperk, na měkkém sametu, nosím tě v duši. Před světem ukrytou. Myšlenky pálí bolestnou touhou. Chce se mi tančit i zemřít zároveň. Snad osud dovolí nám jednou víc. Věřím, já stále věřím, že stane se, co má se stát.

malé podvečerní zamyšlení

otevri_sve_srdce
Autor: otevri_sve_srdce před 8 roky 10 738 16

Měl jsem v životě velikou smůlu. Naštěstí. Dnes již mohu říci naštěstí. Díky tomu, co jsem prožil, se dnes dokáži radovat. Raduji se z maličkostí. Radost si pouštíme do života sami. Tím že ji neodmítáme. Stejně tak je to s lidmi. Proč odmítat a soudit? Každý člověk přeci někdy pochybil. Ať vědomě, či nevědomě. Vždyť chybovat je lidské. Proč trvat na něčí vině? Odpustit?…