ŠIKANA ZOOLOGICKÁ

19.8.2017 10:24 · 1 181 zhlédnutí FTSHLBC

ŠIKANA ZOOLOGICKÁ


Klečím na slamníku na čtyřech. Nemyslím molitanový širokoúhlý předmět z denšních dob. Myslím skoro čtvercový tvrdý slamník vycpaný slamou a vatou a prošitý dratví, který když zvlhne, začne vydávat vůni tlející mrvy. Před sebou mám otlučený smaltový lavor, s hromádkou trávy v tom stavu, jak ji rozemlela a sebrala benzinová sekačka. „Jez malá, dej si, Stračeno“ chlácholí mě muž s lysinou, cpe mi do pusy chuchvalec trávy a poplácává mě po zadku. Jeho kumpán, který přidřepl z druhé strany potlačuje smích. Má gumové rukavice na úklid a petlahev vody. Vodou mě vydatně zalévá, protože tráva se jinak skoro nedá spolknout. Moje bílá spandexová kukla je celá mokrá a kolem úst se barví do zelena. Na předním oku obojku je vázacím drátem, připevněna sololitová destička na které je křídou moje jméno, rok narození, váha, obrázek krávy a karikatura píčy. Zpočátku to vypadalo jako symbolická legrace, ale teď se mi zdá, že jsem trávy a vody už úplně plný. Muž s lysinou náhle vysype zbytek lavoru do rohu kůlny a povídá. „Kráva je přežvýkavec.“ Muž v gumových rukavicích mě vezme za bradu a strká mi prsty kam nejdéle dosáhne, zkouší to a zkouší až se konečně pozvracím do lavoru. Je to víc vody než trávy. Muž s lysinou mě uchopí zezadu za krk a hlavu mě tlačí nad hladinu zvratků. Jako poslušný přežvýkavec to všechno znovu sním. Ani ne tak z hladu jako proto, že mě muž v rukavicích zezadu bolestivě a výmluvně drží za koule. Protože jsem vypil hodně vody, oba hospodáři uváží že bych mohl mít hodně mlíka. Ten v rukavicích si jednu sundá nasadí mi ji na ptáka a koule, trochu sevře a poručí mi chcát. Jak čůrám, rukavice se plní a začíná připomínat vemínko. Muž pak obdivuhodně obratně připevní rukavici provázkem za moje koule, takže tam visí a pták ústí stále do ní. Když si to oba udělají, na má záda a zadek, zatímco já dle jejich přání bučím, potřebuju už zase čůrat, pouštím to tedy pod sebe, rukavice přetéká, slamník je mokrý. Oba pánové se radují co mám mléka, že to bude rekord a jdou si stoupnout přede mě vyčůrat se mi do pusy, aby měli na tomto úspěchu také nějaký podíl.

KO KO
Když se špičatá párty čepička sveze na nos, připomíná obstojný zoban. Gumovou rukavici včera plnou čůrání mám teď spihlou uvázanou na kruhu obojku. Učím se Kvokat. Stojím na mokrém dvorku. Ruce spoutané za zády. Pánové mi házejí drobky, ale mě se je nedaří chytat, natož je ze země sebrat ústy. Zoban mi překáží. Malý muž, který vždy nejlépe ví, co by se mělo udělat usoudil, že takovéhle věci slepice stejně nežerou. Odběhl mezi záhonky a vrátil se se třemi macatými žížalami. Pánové mi podrželi hlavu, nacpali mi žížaly do pusy a poručili mě je kousat. Jiný muž našel vypasenou zelenou housenku. Malý muž se radoval, že přesně tohle naše slepice potřebuje. Nebezpečný muž, kterého se bojím předstoupil s kelímkem a v něm byli tři vypasení hnědí slimáci. Předstoupil přede mě, odněkud vytáhl elektrický paralizér, jeho čelisti mi zabodl do bradavky a palcem hladil spinač. Vyklopil mi do pusy kelímek se slimáky. Jak moc jsou svalnatí a houževnatí jsem pochopil až teď. Zlý muž se na mě díval a přál si abych slimáky nepříjemně dlouho kousal a abych mu je rozkousané ukazoval. Když mi je dovolil spolknout, povytáhl mi zobák na čelo a vytáhl z poklopce polotvrdý vlhký penis s kroužkem v žaludu a párkrát mi projel sem a tam pomalu ústa, načež přirazil co nejhlouběji, přitiskl mou hlavu k sobě a plnil mi krk spermatem, zatímco jsem se dusil a snažil jsem se udržet slimáky v sobě. Muž s novinami navrhl, že slepice by měla snést vajíčko. Vzal jedno natvrdo vařené, které jsem jim loupal k snídani, nabral na nůž hroudu margarínu a promazal mi jím půlky. Rozvázali mi ruce a přikázali, abych si vajíčko šetrně zavedl do zadku. Když se mi to povedlo, ruce mi zase spoutali a poručili mi, abych snesl vajíčko. Chvíli to trvalo, ale nakonec se mi to povedlo. Akorát na takové čerstvé vajíčko nikdo neměl chuť.
Kdosi zahlásil, že by to jedlo jen prase. Pán s novinami se uhodil do čel. „Prase, to je ono.“

CHRO CHRO
Navlékli na mě plovací kruhy a nafoukli je. Že prý prase má být vypasené. Rozbodali a zryli kousek mého dříve slepičího dvorku a polili ho vodou aby vzniklo bláto. Do toho jsem se musel položit a rozkošnicky se v něm válet. V kuchyni sehnali pekáč na buchty, do kterého z koše nasbírali slupky od brambor, zbytky těstovin, ovadlý salát, nakousnuté knedlíky, sáčky od čaje, vyžvýkané žvýkačky, mokré kapesníčky. Navrch přidali čerstvé vajíčko. Přinesli mi to doprostřed bahna a nutili mě vše ochutnávat. Jeden muž do mého korýtka vyvrcholil a vše skončilo šťasně, protože jsem nemusel vše sníst, ale stačilo vylízat polevu.

ÍHAHÁ
Jako kůň jsem měl koženou kombinézu na motorku s prostřiženým rozkrokem, aby bylo poznat, že jsem hřebec, v hubě udidlo kolem kterého ze mě tekly sliny a na rukou prázdné plechovky, snad jako připomínku kopítek. Někdo našel v podkroví malého oprýskaného houpacího koně, kterému mezi nohy zezadu přivázali rozříznutou petlahev vystlanou molitanem, igelitem a prolitou spoustou rostlinného oleje. Podvázali mi penis a koule a vodili mě kolem na řemínku a dráždili mě. Když se jim zdálo, že mi dost stojí, navedli mě zezadu k houpacímu koni a penis mi zavedli do petlahve. Na mě bylo abych předváděl kopulaci a řehtal u toho. Udělat se mi ale nedopřáli, přestože bych to s touto klisnou považoval za možné. Večer mi nazuli holinky, připojili mi za zadek madlo drátěného vozíku a já je musel vozit v nastávajícím přítmí po příjezdové cestě a po palouku. Řídili mě provazem napojeným na udidlo. Někteří zručně, někteří hrubě, ale se stoupající opilostí stále hlučněji. Vozík se pochopitelně rozlámal a já byl na zbytek noci umístěn na starý slamník v kůlně s lavorem plným ovesných vloček.

HAF HAF
Po všech těchto zážitcích je být psem docela snadné. Skoro jako za odměnu. Kožená kombinéza mi zůstala. Na obličej mi připnuli malý plastový košík na jezevčíka. Ten mi ale stejně stále padal a tak bylo od něj upuštěno. Aportoval jsem slizkou hračku z buvolí kůže ve tvaru kosti. Poslouchal jsem primitivní rozkazy. Chodil u nohy. Zjišťoval záludnost samonavíjecího vodítka. Při obědě jsem nežebral. Lezl jsem po trávě po čtyřech a očůrával rohy, u čehož jsem si většinou především počůral ruce, nebo stehna. Pánové vymysleli důmslný výcvik. Zavázali mi oči a počůrali několik míst na zahradě a na dvoře. Potom mi oči rozvázali, vodili mě na různá místa, kde jsem čenichal a měl jsem zaštěkat až poznám, které místo je počůrané. Smradlavé psí granule jsem odmítl, což se vyřešilo pokáráním novinami přes čumák a šel jsem spát uvázaný bez večeře do narychlo stlučené boudy venku.