Řepák 0

Tak jo, slíbil jsem pokračování, tak tady je prequel. Ono totiž bylo docela husté už to, co se dělo před tím samotným stěhováním.

Jedu do tý díry, kam se už za dva dny stěhuju. Tvl ten, koho tohle napadlo, by si měl dát facku. Počkat, to jsem byl přece já a sakra, těch pár měsíců, kdy jsem tohle všechno připravoval mi určitě někdo dával do pití nějaký hrozný halucinogeny, jinak to není možný.
Postupně přestávají hrát všechna rádia a zůstává pouze Český rozhlas, tři kilometry před začátkem vesnice, pod kterou spadá ta díra za ní, kde budu bydlet, zmlkne i ten a rádio se marně snaží najít jakýkoli signál civilizace, po třetím projetí celého rozsahu to vzdá a vypne se. No super.
Včera jsem se bavil s jedním rodilým Jeseníčákem. Prej kam že se to stěhuju, že pochází z největší díry v kraji a Jeseníky zná jako svý boty, takže určitě bude vědět. Řekl jsem mu pro jistotu i tu vesnici před tou mojí. "Tak to slyším prvně, to bude nějaká extradíra," prohlásil.
To potěší, že ten název neznají ani místní rodáci, začínám mít podezření, že ty 3 km před tou vesnicí, je nějaká časoprostorová anomálie a ta díra ve skutečnosti leží v jiné dimenzi.
No nic, konečně jsem tady. Vešel jsem do kuchyně a nadskočil leknutím. V mojí kuchyni totiž seděl soused Vašek. No soused, nevím jestli se někdo, kdo bydlí 300 m daleko, dá nazývat soused, protože v baráku odkud se stěhuju mám do této vzdálenosti v tom případě sousedů asi 200, ale prostě obývá dům, který je nejbližší tomu mému.
"Tvl co tady děláš, jsem se tě lek, chceš mě zabít?" Spustil jsem.
"Tady se baráky nezamykaj, co kdyby začalo hořet, přece nechceš, aby od tvýho baráku shořelo půl vesnice."
"Děláš si srandu? Vždyť nejblíž je tvůj barák a ten je aspoň 300m," snažil jsem se argumentovat.
"No vidíš a ty snad chceš, abych kvůli tobě vyhořel?"
Nevěděl jsem, co na takovouhle logiku říci, takže jsem to nechal být.
"No a co tady teda děláš?" Ptám se znovu.
"Čekám na tebe, to je snad jasný, ne?"
Tohle byla logika neotřesitelná, co jiného by jste dělali v cizí kuchyni, než čekali na majitele, že?
"Aha, no jasně a proč na mě čekáš?"
"Protože přijde Miki a vožerem se." Odpověděl Vašek.
Aby jste rozuměli, já normálně moc nepiju, ani pivo, sem tam, avšak velmi zřídka si koupím nějakou dobrou whiskey a s někým si ji vychutnám, ale to je opravdu velmi zřídka, proto mě tohle dost překvapilo, než jsem se však stačil ohradit, už v kuchyni stál i Miki.
"Tvl to tady nikdo neklepe ani nezvoní?" Ptal jsem se opatrně. Miki totiž dělá dřevaře a má asi 2m na výšku i na šířku v ramenou, takže naštvat jsem ho fakt nechtěl.
"Ne, tady se baráky nezamykaj, co kdyby začalo hořet, přece nechceš, aby od tvýho baráku shořelo půl vesnice, to ti Vašek neřek?" Nevypadal, že by se ho otázka dotkla.
"No řek."
"No tak vidíš, na co klepat, když vím, že je otevřeno a už to nalej" Opět neotřesitelná logika, na to se fakt nedá nic říct.
Nechtěl jsem si je hned na začátku rozházet a popravdě jsem s něčím podobným dříve či později počítal, takže jsem vytáhl schovaného Jamesona Caskmates a nalil to.
Hodili to do sebe jak vodu. Hovada.
"Tvl to je hrozná limonáda, to tady nemáš něco lepšího? Vždyť tady kdysi bydlel nejlepší palič v okolí, něco tady bude," prohlásil Miki a hrnul se do sklepa, o kterém jsem jen matně tušil, že tu je.
"No vida," halasil přímo nadšeně, ve sklepě totiž bylo v policích vyrovnáno nespočet plných flašek. Zkušeně vybral tu nejzaprášenější, otevřel ji a prej ať si přívoním. Přiložil jsem tedy láhev k nosu a mocně jsem nasál. V tu chvíli se mi spustily slzy a přísahám, že jsem byl během vteřiny namol. Vypotácel jsem se ze sklepa a za mnou Miki vítězoslavně mával dvěma láhvemi. Když to uviděl Vašek, rozsvítil se mu celý obličej a roztáhl úsměv od ucha k uchu.
Nechtěl jsem vypadat jako trouba, takže jsem při prvním panáku zadržel dech a kopnul ho do sebe. Shořel mi hltan i žaludek. Tohle by se bez problémů mohlo používat jako raketové palivo. Jestli můj barák někdy chytne, tak NASA nebude muset na měsíci stavět základnu, protože tam už bude můj barák.
Nebudu Vás dál unavovat.
Ty barbaři ten napalm zapíjeli mým Jamesonem rovnou z flašky a já umřel po sedmém panáku.
Tady už nikdy s nikým nic nepiju.