Cynthia

Kdybychom já a Cynthia byli milenci, kterým se podařilo uniknout zarlivemu okolí a dusnemu ovzduší rodin, bylo by Puerto Escondino ideálním ukrytem. Takřka žádné spojení s vnějším světem, moře, pomalý rytmus života, teplé, hvězdné noci plné milostných zvuků zvoniciho hmyzu. Kdybychom byli milenci. Ale mi byli pouze dva lidé, žijící teď už delší dobu, a přesto uspokojivě, spolu. Uznávali jsme, ze každý je jiný a chyby druhého nám byly lhostejné, protože jsme věděli, ze s nimi nebudeme muset žít. Poskytovali jsme si sexuálně, co každý potřeboval, i když jsme už došli k hranici možných objevu. Láska způsobuje, ze každý okamžik se zda novy, protože muže být kdykoliv poslední. Okouzlení prameni z bolestného přání učinit trvalým něco, o čem víme, ze trvalým není.
Bydleli jsme ve starém domě s velkými tmavými pokoji, zabednenymi proti hořícímu slunci dřevěnými okenicemi. Živili jsme se banány, vínem a ananasy a pokud jsme se neplahočili po bílých kamenech paláců a pyramid, leželi jsme v přítmi pokoje na široké posteli , pouštěli rádio, mluvili o sobě, diskutovali s příjemným vědomím, ze nás ten druhy poslouchá, dotykali se jeden druhého a zkoumali, k čemu se ještě puritanska duše Cynthie neodhodlala priznat. Cesta do všech těch zákrutů její smyslnosti byla vzrušující, ale milovat jsem ji stále nedokázal. Měl jsem ji rad , uspokojovala mne, dokázala mne strhnout udychanym sepotem svých fantazií, ale když mne držela za ruku nebo mi položila, jak bylo jejím zvykem, důvěrně hlavu na rameno, nic se ve mně nezachvelo a za chvíli jsem se pod nějakou záminkou odtáhl. Kolikrát bych byl ten spokojený klid vyměnil za jedinou hodinu úzkosti, ze ji ztratim.
Přes všechny obaly stesku se čas prokousává k srdci a potrhanym otvorem vniká prach zapominani. Každý den je otvor o něco větší a vniká vic prachu, který se třpytí v paprscich slunce. Stesk uhasina, probouzí se, hasne a přicházejí záludné obrazy, mluvící jinou řečí.
Přirozeně ze člověk ví, co mu schází, a vidí, ze nádoba není plna. Ale neprestava brát na vědomi ten neodbytny hlas citu hladovícího po sebemenším kousku snu, kterého se mu nedostalo.