Neděle

Líbila se jí ta představa, že mu prostě jen tak podrží. Že mu nedá žádný čas si ji připravit a jen ji ošuká.
"Jsem bez kalhotek," zašeptala mu do ucha,když se mu zadkem přitlačila do klína.
"Mám strašnou chuť," a s těmi slovy se opět zvedla a odkráčela do ložnice.
On nestihl ani zareagovat, jediné slovo neřekl, ale boule na kalhotech mluvila jasně.
Stála v ložnici opřená o okenní parapet, dívala se z prvního patra činžovního domu rovnou na rušnou ulici jejich maloměsta. Zadek měla vyšpulený a čekala, jestli si pro ni dojde.
Došel až k ní, ale ještě se jí úplně nedotkl. Díval se na ten zadek, kterej ona nazývala velkým, on však byl toho názoru, že je přesně tak akorát, ideální na pevné chycení za boky a půlky se krásně třesou.
Olízl si prsty a jen zlehka jsi projel mezi nohama. Dala je mírně od sebe a ucítila,jak si ji nabodl.
Ten pocit, když ví, že mu prostě jen podrží a on si vezme,co chce, ten ji  neskutečně vzrušoval. Mírně zaklonila hlavu a v tu chvíli on pevněji přirazil. Chytl ji přesně v tom místě, kde rameno přechází v šíji, tím si ji mohl lépe korigovat.
Bylo jen slyšet pleskání koulí o její zadek a jeho zrychlené dýchání, které za pár vteřin vystřídalo dlouhé vydechnutí.
Jo, v tu chvíli měla ten přihlouple směšný úsměv na tváři, přesně tohle chtěla.
Pohladil ji po zadku a neodpustil si to malé plácnutí.
"Mamííí, tatííí, pohádka uz skončila."
"Mamííí, kde jste????" Dětské volání z obýváku bylo čím dál naléhavější.
"Šla jsem povléct peřiny, už jdu," natáhla si tepláky a šla vyřešit ten dětský problém.