doteky něhy

Včera jsem potkal vílu.
Přitančila ke mně sametovým krokem.
Řekla jen, poutníku, pojď za mnou, a já šel, zmámený, zcela v její moci.
Uložila mne v přívětivém stínu, dala mi pít.
Topil jsem se v jejích očích, očarován její krásou.
Promlouvala ke mně tiše, brala do svých drobných dlaní mé srdce.
Dotýkala se duše, hladila, laskala.
Jemná, ze snů utkaná, čarodějná.

Chtěl jsem jí lízat mokrou kundičku, vymrdat lasturku, cucat poštěváček.
Nedala mi.
Snad bude příště povolnější a ty nohy dá od sebe potvůrka maličká.