Komunikace

Ahoj. Říkám si, kdy se objeví někdo s tím, že trpím nějakým postižením :)

Tohle je poslední kousek textu, který patří původně ke Smlouvám s Ďábly, který byl vlastně celý svým způsobem o komunikaci. A opravdu na dlouhou dobu text poslední. Nebojte :)

Myslím, že není třeba vysvětlovat co to je, na druhou stranu je možná dobré si alespoň lehce shrnout jak se to dělá "správně". Na něco takového neexistuje něco jako univerzální návod – lidé jsou příliš rozdílní na to, aby existovala jakási kouzelná formule, která vám zaručí oboustranně účinnou komunikaci. Existuje ale minimálně několik bodů, které vaši komunikaci v partnerském životě mohou vylepšit. Člověk se snadno nechá strhnout, zapomíná a občasná rutina udělá své. Snad se nikdo neurazí, když se letmo zmíním o hlavních aspektech v komunikaci, které mohou být nápomocné a s trochou štěstí vytvoří ve vztahu lepší podmínky. Není to rozhodně nic, co by nikdo z nás nevěděl, ale vyřčené věci mají o něco větší váhu.

Každému člověku to jde různě, ale téměř všichni jsou schopni ukázat alespoň trochu empatie vůči svému partneru. Respektujte jej, protože vždy existuje dobrý důvod (pro něj) proč dělá to, co dělá. Věřte svým partnerům i přes lehké pochybnosti, dokud se opravdu neprokáže opak. Nedůvěra je vztahový mor.

Když spolu komunikujete a něco řešíte, snažte se nemyslet na to, co si dáte k večeři, nebo co budete dělat zítra v práci nebo kdekoliv jinde. Snažte se být vždycky přítomní. Druhá strana stejně pozná, že tam nejste a po čase prostě vzdá jakékoliv řešení, nebo s vámi přestane jakkoliv počítat. Udržujte oční kontakt tak často, jak je to možné, ale ne tolik, aby to působilo přehnaně nepřirozeně. Oční kontakt poskytuje mnoho drobných podvědomých benefitů.

Snažte se o srozumitelnost i když je to občas nesnadné. Snažte se o to, aby nevznikaly pochybnosti o minulosti nebo přítomnosti. Buďte upřímní se svými plány do budoucnosti. Nedejte vzniknout prázdným domněnkám – jsi-li na pochybách, je něco jednoduššího, než se prostě zeptat?

Pokud je situace příliš intenzivní, dej si přestávku. Vem si čas na rozmyšlenou, na vychladnutí nebo cokoliv co ti pomůže uspořádat své myšlenky. Nezapomeň ale, že i pro tvého partnera může být všechno lehce matoucí a pokud existuje šance vyložit si něco jinak, pravděpodobně to udělá. K nedořešeným tématům se vraťte. Vyjádřete své pocity. Mnohokrát to udělá mnohem více, než suché konstatování o skutečnosti. Když se něco nepovede dokáže upřímná omluva opravdové divy.

Vyhněte se v komunikaci na poukazování a na obviňování. Neukazujte na nikoho prstem, nebo vám ho někdo zlomí. Nikdy není dobrý nápad začínat větu oslovením Ty. Používejte radši Já. Já cítím, já slyším, já vidím, já si myslím. Naštvete tím mnohem méně lidí než se zdá. Poukazování velice přirozeně vede k obranným reakcím. Snažte se nikoho neobviňovat.

Přehnané reakce a výbuchy vzteku či hysterie ještě ničí komunikaci nezachránily. Na druhou stranu, neprojevit žádnou emoci a stáhnout se úplně do pozadí, také není nejvhodnější řešení.

Vyhněte se změně diskuze ve střelbu argumentů. K ničemu to nevede, komunikace jen rychle eskaluje a navíc se vzdálíte tomu, co jste řešit vlastně chtěli.
Nepředpokládejte, že vám partner vidí do vaší hlavy, ví nebo tuší, co si myslíte. Nemyslete si, že zná vaše potřeby a touhy. Ano, je to možné, ale je chyba to předpokládat. Vede to jen ke zbytečnému vnitřnímu zklamání, které kupodivu dává mnoho lidí svým partnerům za zlé.

A poslední pro mne zásadní bod: Je lepší více poslouchat, než přerušovat. Tuhle vlastnost ocení úplně všichni.
Nakonec chci říct, že celý text není vlastně nic objevného. Vlastně se mi všechno zdá zjevné natolik, až je mi skoro hloupé něco takového psát. Na druhou stranu, vždycky je spolehnutí na různé úhly pohledu a názory. Každý člověk je jiný. Přidanou hodnotu bych tedy viděl hlavně v tom, že je občas lepší si i některé základní věci připomenout.

Díky, že jste dočetli až sem.
Podělte se o své názory. Kritiku.
Příjemné hraní si.