Misky vah

Prsty křečovitě zatínám do volantu a sleduji cestu před sebou. Za mnou je ticho, ale já vím, že tam jsi. Pouštím rádio a zatímco on má na klíně kocoura a u nohou dalmatina, já mám v očích slzy a v duši pochybnosti, zda už přišel ten čas.
Jak dlouho to však vydržíš?
Ano, přišel.
Nenechám tě dále trápit, nohy ti už neslouží, do auta jsem tě nesla v náručí, ač v mládí jsi vážil stejně jako já, teď tě už uzvednu.
Má krásko s přetěžkými víčky...
Není těžké být u tvého posledního nádechu, ale poznat, že už ten den přišel a udělat to rozhodnutí.