Proč vlastně ?

To nejnutnější co jsem pro dnešek potřebovala udělat už je hotové a to ostatní počká.
Takže jsem se rozhodla udělat si volný večer.
Přesně ve chvíli kdy se rozmýšlím, jestli napřed vanu a potom procházku lesem, nebo opačně, zazvoní telefon.
Volá má letitá přítelkyně.
,, Víš jak ti už 14 dní básním o tom chlapovi co si s ním denně volám a píšu?
O tom jak měl dnes přijet ?
Tak nepřijel.
A já tu v restauraci sedím jako debil sama.
Přijď.,,
A protože přítelkyne si pomáhají, řeknu:
,,Dej mi 10 minut.,,
A mezitím co na sebe natahují první šaty co mi padnou pod ruku a narychlo pročesávám vlasy přemýšlím.
Proč to ty chlapy (ano uvědomuji si že tohle dělají i ženy, ale o těch momentálně řeč není) vlastně dělají.
Proč, nám ,,blbnou,, hlavu hezkými slovíčky a slibuji ,,věci,, o kterých už když je vysloví vědí že je to lež?
Proč, nás nechají si myslet, že jsme na ,, jedné vlně,, když vědí že v den kdy si uděláme čas oni ho mít nebudou ?
Proč, potom vymýšlí jednu výmluvu ,,lepší,, než druhou úmrtí babičky (jsou tu experti, kteří pohřbili čtvrtou babičku během měsíce).
Autonehoda na dálnici (je jedno z které strany jedou do Prahy, ale vždycky je tam potvora).
Nemocný křeček (ne nevymýšlím si, je to autentická omluva).
Proč, přestanou najednou komunikovat.
Nebo ruší profil proto, aby za pár dnů napsali znovu nejlépe té samé a vyprávěli stejnou pohádku.
Probrali jsme tohle a spoustu dalších témat nad skvělým lososem a lahví šampusu, kterým jsme si připili na další uskutečněná i neuskutečněná setkání.
Protože život je fajn.
A zatímco chlapy přicházejí a odcházejí, přítelkyně zůstávaji 😇.