Mankote, to není možné,

pomyslela jsem si, to bude jistojistě Obr Koloděj. Ale kde se tu vzal?
Opravdu to byla pecka a pořádná. Jela jsem výtahem dolů počkat na malé draky, neb je přepadlo touha poobědvat s babi. V tomhle čase moc lidí nejezdí, takže z toho jedenáctého patra obvykle jedu přímo, bez zastávky.
Dnes tomu bylo jinak, ani jsem se pořádně nerozjela a už výtah stál. Dveře se otevřely a najednou bylo temno, stál tam venku chlap, co se do toho výtahu sotva vešel a nejen na šířku, ale i na výšku.
Krčila jsem se v rohu a musela vypadat vyděšeně, protože se docela sympaticky zasmál a pravil, ať jsem v klidu, že na vyděšené pohledy je zvyklý a určitě mi neublíží. Ulevilo se mi, zasmála se a opáčila, že se ho nechci dotknout, ale první moment jsem si řekla: Kde se tu, proboha, vzal Obr Koloděj?
Na to on sekundoval tím, že naprosto netuší o jakém Obru Koloději to mluvím. Jenže jsme dorazili do přízemí a mně napadlo, že tu debatu ukončíme a rozloučíme se.
Obr to viděl jinak, nutně potřeboval kousek osvěty, kterou jsem v rychlosti poskytla.
Obr Koloděj je významná postava ve hře pánů Svěráka a Smoljaka-
Dlouhý, Široký a Krátkozraký a je to hra skvělá, stejně jako mnoho dalších ze stejné autorské dílny. Opáčil, že za tu osvětu děkuje a hned mrkne na internet, aby při případném dalším setkání byl v obraze a nevypadal jako totální nevzdělanec.
Rozloučili jsme se a já už viděla přicházející malé draky.
„Babi, kdo to byl ten veliký pán, Ty ho znáš?“
Jsem to odkývala, ano znám, bydlí o patro níž.
Obra Koloděje jsem nevzpomněla, protože bych musela složitě vysvětlovat kdo to je a kde se vzal a moji draci jsou zatím malí na to, aby je hry pánů Smoljaka a Svěráka zaujaly.
Já to říkám pořád, že tenhle obytný kolos je plný překvapení........