Miluju teplo

a vůbec to nemusí být to živočišné, které je, mezi námi, zaručeně to nej, ale obecně jsem teplomilná.
Zrovna dnes , jak si tu tak v teple čtu, co taky v tomhle nevlídném čase může člověk dělat, sice bych o něčem věděla, ale k tomu, co mi proběhlo hlavou, k tomu je potřeba mužský a ten, bohužel, není. Tak si čtu, občas kouknu z okna a zavzpomínám, taková fajnová trojkombinace.
Když kouknu dolů do údolí, kde je plno malých cihlových krabiček a vzpomenu na dětství a mládí v jedné z nich - v„Baťovském půldomku“, vzpomenu na roky, kdy jsme drandili nejdříve na koloběžkách, později na kolech, na zahradě rozprostřeli deku a hrávali kanastu nebo jsme tu deku přemístili na nedaleké koupaliště a krom koupání a volejbalu jsme v kartách pokračovali tam.
Na zahradě postupně dozrávalo ovoce a stačilo vylézt na strom a natrhat si, třešně, meruňky, broskve, letní jablka….Jo, to byla ta kouzelná léta, byli jsme mladí…..
Ale taky vzpomenu na třeskutou zimu, co v čase mého dětství bývala. Takže to zase bylo o bruslení na zamrzlé řece, sáňkování na kopcích, kterých bylo kolem města docela požehnaně, ale nikdy nezapomenu na můj pokojíček, kde dlouhá léta nebyla kamna a do postele jsem si večer nosila ohřívací láhev naplněnou vařící vodou. To už taková krása nebyla……..
Ty červené cihlové neomítnuté „půldomky“ postavil pan Baťa pro své zaměstnance a můj tatínek byl jeden z nich. Kolem každého byl kousek zahrady, pár záhonů a pár stromů-podle chuti si lidé, co je obývali, mohli něco vysadit.
Prý je pan Baťa stavěl jako „provizorium“, protože potřeboval rychlé bydlení pro své zaměstnance a posléze je mělo nahradit bydlení jiné. Nestihl to a nestihli to ani soudruzi, co přišli po něm. A já si myslím, že je to dobře.
Protože ty malé červené „krabičky“ k mému rodnému městu neodmyslitelně patří a stále se v nich žije, i když úplně jiná generace a jinak. Jsou vylepšené, přestavěné, zateplené, ale pohled na ně stále evokuje vzpomínky, které jsou nezapomenutelné.
A stejně je někdy krásné rozhlédnout se kolem a zavzpomínat……..

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
napadlo mne mimochodem... dnes si mnoho lidi v Indii mysli ze Bata je original indická znacka...podobne jako si v Cine mysli ze Skoda je ich domaci znackou
...no jo...detstvo...sankovanie, korculovanie na zamrznutej priehrade...za domom potok veduci az do priehrady, pamatam si zimu ked som obul korcule doma a po zamrznutom potoku som sa dostal az na priehradu 1.5km od dediny...stavanie snehuliakov, ked este byvalo vela snehu...a v lete a na jesen ovocie na zahrade...krasne vonave letne vecery ked popri cerstvom ovoci rozvoniavalo seno....vtedy som to vsetko povazoval za normalne, prirodzene....aky som bol len naivny....netusil som ze zazijem aj vek kedy nebude nic z toho...ani zima, ani normalne leto, ani vonave ovocie ci len "obycajne" seno....dnes si uvedomujem aku magicku moc maju vsetky tie vyssiespomenute zazitky...casto ma prepadava nostalgia, chut sa tam okamzite vratit, a zit ten uzasny zivot...dnes uz to viem neporovnatelne viacej ocenit.
Ano, spomínať je krasne, ja často spominam na prihody, keď boli deti malé. Velakrat to vynorí take nič ako napriklad, tabulka k očiarovi pre male deti co nevedia ešte čítať.
Zlín a Otrokovice jsou super, jen aktivních amatérek tu nikdy nebylo ¯\_(ツ)_/¯
boubelka217,
to je skvělé, takže zdravím krajanku :-)
@Seniorka111 Také je mým rodným městem a městem, ve kterém stále žiji, i když v době mého narození se nazýval Gottwaldov *4*. Proto jsem i reagovala, protože i když to cítím stejně, neumím to tak vyjádřit. Děkuji. (upraveno)
@boubelka
Děkuji, miluju svoje rodné město...........
Jo, Zlín má něco do sebe. Krásně napsané, já bych to tak nevystihla.