Někdy si myslívám,

že láska je mi vzdálená,
nejím a nezpívám a třesou se mi kolena………
Pamajete?
Já ano, ona byla ta láska opravdu vzdálená, ale opravdu se mi z ní třásla kolena.
To jen tak dlouho, než jsme se potkali.
Pak ta láska přešla ve frontální útok.
Pár centimetrů si přidal, takže ne 182, které inzeroval, ale 174 a bylo to v pohodě. Ne, nejsem povrchní a nehledala jsem chlápka, který by mě obloudil svým luzným zjevem, ale chlápka, se kterým není nuda, který nemá hlavu jen na česání a se kterým je radost dýchat stejný vzduch a který, to je důležité, který mě baví.
A světe div se, našla.
Nebyli jsme jedno tělo-jedna duše.
To opravdu ne.
Ale společného toho bylo víc.
Takže můžu doporučit- slevit z nároků a zamyslet se.
Protože nemusíme oba sdílet lásku ke stejnému druhu umění,
vůbec nemusíme milovat a mít v oblibě stejné umělce, stejné politiky a stejné strany, ale naladění na, aspoň, podobnou vlnovou délku, je děsně fajn.
I když myšlení bolí, stejně to zkusme