Punčocháče

5.10.2021 13:51 · 1 304 zhlédnutí rokule

No, ne ta písnička od devadesátkových Chinaski, i když i ta je svým způsobem nostalgická. To jsem si ráno natahovala punčocháče, co jsem objevila na dně šuplíku, ta antracitová barva už v tom tlumeném osvětlení dala tušit, že to bude ono. Padne k odstínu šatů a udělá mi hezčí nohy. A je to takový nesmrtelný kousek, nikde žádný náznak, že se chystají pustit oko. Rychlý přesun na autobus a po dosednutí první menší zaváhání, že je něco špatně. Že bych tak zhubla? No, né. V pase mě nic netlačí, jako bych byla éterickou vílou. Ha, vystupuju a je mi po třech schodech z autobusu jasné, že jako Hjústne, máme problém. Konečkama palců a ukazováčků chystám lem šatů společně s punčochama pod nimi, které se s každým krokem snaží opustit moje boky a já bych si teď přála mít je raději rozškubané jak po divoké jebačce, než aby mi takhle nediplomaticky ruinovaly můj dnešní elegantní outfit. Řešení nalézám naštěstí o pár metrů vedle v drogerii, beru raději dvoje a teď kde je převléknu? Obchod plný lidí, být tu jen prodavačky, tak jim vysvětlím své trable a převléknu se u nich v uličce. Venku přecupitám silnici na zastávku tramvaje, držíce si lem šatů, hlavně, ať mi nesklouznou zrovna tady. Smíchov plný lidí a ne, vedle lavičky s unaveným obyvatelem si je nemůžu převlékat - dolů by staré šly samy, ale co ty nové, ne, nebudu si tu vytahovat šaty až k žebrům. Dosedám v tramvaji na sedátko a nenápadně se snažím zjistit rozsah škod a povytáhnout si je trochu do původní pozice. Je to marné, po zvednutí se a prvním kroku se mi opět tvrdohlavě rozběhnou ke kotníkům. Držím lem šatů, držím punčocháče, držím kabelku, držím tašku s notebookem a vydávám se do cílové rovinky z tramvaje do kanceláře. Elegantně oblečená s kachní chůzí se snažím prokličkovat k budově, k výtahu, každý metr je vykoupen potem, co mi vyráží na čele, a doufám, že aspoň v tom výtahu budu sama. Ne, nebudu. Poslední metry od výtahu k toaletám beru poskokem, jednu ruku uvolňuji ze sevření šatů, abych od recepční převzala Antigen Schnelltest jak štafetový kolík a mizím v kabince, kde se vydýchávám, otřu čelo, převléknu punčocháče, vytřu nos na vzorek bezinfekčnosti, upravím si rozcuchané vlasy a vyrážím vstříc novému pracovnímu dni.
Chytat poránu lem punčoch do podvazkového pásu mi nepřijde už tak špatný nápad, nechci více pobíhat po Praze se zpuchřelou gumou punčocháčů...