Láska

je zvláštní „věc“ Byla jsem u zrodu i zániku spousty vztahů.
Od toho okouzlení, kdy on (ona) je ten pravý, jediný a dokonalý, kdy my nechápeme, jak je možné, že tuhle perlu už dávno neobjevil někdo před námi (a pokud objevil, že jí dodnes pevné nesvírá v rukách), přes jemné náznaky, že „tohle“ asi nebude přesně ono, až po ten okamžik, kdy nás v některých případech u toho, komu jsme v jednu ráno před rokem připravovali teplé jídlo, jen abychom věděli, jak mu chutná, rozčiluje i to, jakým způsobem míchá kafe a že příliš nahlas dýchá.
Paradoxně přesně ty samé vlastnosti, pro které se nám zpočátku tolik líbil, jsou po čase ty samé, které nás přivádějí k šílenství.
Je prima, že nemá moc kamarádů (bude častěji se mnou) a „najednou“ je to problém, protože chce být pořád s námi.

Nebo opačně.

Je prima, že má rád zvířata a „najednou“ ty dvě kočky, co si s ním bydlely dřív než my, nechávají všude chlupy a zabírají nejlepší místo na posteli.

Nebo opačně.

Je prima, že není líný a „najednou“ hrozně vadí, že nás nenechá o víkendu přispat, ale se svítáním už přešlapuje u dveří s batohem postaveným uprostřed chodby.

Nebo opačně.

Je prima, že má velkou rodinu (vždy bude někdo, kdo by poradil nebo pomohl) a „najednou“ nám rodina do všeho mluví a náš hlas v tom chaosu není slyšet.
A takhle můžu pokračovat do nekonečna.

Je prima, že není bordelář…
Je prima, že má koníčky…
Je prima, že...
A potom se stane „něco“, kdy přijde ta chvilka zlomu. A my se rozhodujeme, jestli to, že se pravděpodobně do konce života nenaučí kontrolovat kapsy u kalhot, vyváží to, že v noci hřeje a vstane o půl hodiny dřív, jen aby uvařil kafe proto, aby nám s ním v ruce popřál hezké ráno. A někdy se k těm neprohledaným kapsám přidá „pár“ dalších věcí.

A my víme, že dál už je to nepůjde. Že zlatá klec s diamantovým bidýlkem je pořád klec.
A že s každým dnem jako by nám někdo odkrojil další nepatrný kousek srdce. Že už je to hra o naší duši.
A tak předáváme moci úřední to, o čem jsme si mysleli, že rozdělí až smrt.
Stěhujeme děti, nábytek a psy.

Abychom se po „pár“ měsících oklepali a potkali toho pravého, jediného a dokonalého.

Protože láska je ta nejúžasnější droga na světě.