Malé lásky

Když si člověk zraní nohu, dostane po základním ošetření doporučení nohu šetřit. A se zraněným srdcem je to podle mě stejné. Po základním ošetřením si ho člověk podvědomě šetří.
Zruší účty na seznamkách, přestane chodit kamkoliv, kde to není nezbytně nutné. Vždyť víno se dá otevřít doma a nákup objednat.
„Trochu“ hůř se to vysvětluje, protože to zlomené srdce na rozdíl od té zlomené nohy není na první pohled vidět. A pokud to není vidět, tak je přece všechno v pořádku.
Ale po opakovaných odmítnutích si kamarádi s pokrčením ramen řeknou: „nese ten rozchod trochu blbě“.
Po nějakém čase, když už nebolí každé nadechnutí a každé došlápnutí, přicházejí Malé lásky.
Protože je prima procházet se ve dvou, je úžasné se znovu milovat a je dokonalé probouzet se vedle „někoho“.
Malé lásky jsou ty, o kterých předem víme, že nepřežijí víc než tři roční období. Každý jste jinde anebo jiný. Nebo není vhodný čas, nebo postavení planet.
Ale učíte se znovu milovat, stejně jako se učíte znovu chodit.
A stejně jako procházky posilují zraněnou nohu, Malé lásky posilují Vaše srdce.
A jednou se slyšíte, jak si znovu zpíváte při vaření, a až v tu chvilku Vám dojde, že jste to už pár let nedělali.
Při zvuku příchozí zprávy se Vám v břiše probudí motýli.
A dny mají najednou sytější barvy.

To ty klidné bezpečné procházky Vám dodaly sílu znovu začít běhat.
Cítit ten vítr na tváři, slyšet svůj zrychlený dech a mít ten úžasný pocit, že Vám srdce vyskočí z těla.

A klidně si myslete, že jsem ve svém věku naivní.
Já jsem si ale jistá, že láska je hlavní důvod, proč tu jsme.