Šťastná náhoda

Objetí může být krásné, může být vzrušující, může být jemné, může být pevné, může být všechno z toho.
Jednou snad jsem se zeptal, jaké by to bylo, sejít se třeba někde v masážním prostoru, obejmout se, posedět a podržet se v objetí. Napsala by, že je to hezká myšlenka...
Ono to chce trochu odvahu to zrealizovat. Věnovat si čas, důvěru, prostor.
Pro jednou bychom to zkusili.
Vejdeš do místnosti, svíčky hoří, hraje tichá hudba.
Nic nemusíš. Obejmu tě, pohladím záda a ramena.
Zavřeš oči, cítíš objetí.
Držím tě v objetí. Ve stoji, v sedu, pak i na lůžku.
Jde ale o objetí. Pohlazení. Chvíle ticha a klidu tak, jak ji nikdo nemá. Nejde o nahotu, o sex. Jde o objetí. Jde to?