Absurdní

Když jsem byla úplně, úplně mladá, tak jsem jednou v nějaký diskuzi někde četla názor od nějakýho chlapíka, kterej tam psal, že velký kozy jsou asi docela fajn, ale že on osobně radši malý. Protože při pohybu zůstávají na svým místě, kdežto ty velký se roztečou do stran a je po kozách.
A já si na to od tý doby pokaždý, když ležím při sexu na zádech, vzpomenu, a mám jako tendenci si ty svoje prsa přidržovat rukama nahoře a u sebe, aby 'nebylo po kozách'. Už kolikrát jsem si vlastně říkala, že je to škoda, poněvadž když si oběma rukama držíte prsa, nemůžete logicky držet nic jinýho, natož něco hladit a něčeho se dotýkat a jste tím pádem ochuzený o podstatnou část vjemů.
Nedělám to teda se svým Mužem, vlastně nevím proč. Možná že tuším, že tomu je to úplně jedno. A taky na něj děsně ráda šahám, ráda ho držím za ramena nebo za zadek a nechce se mi to obětovat proto, abych byla správně ložená.
A teď naposled jsem se svalila před Dvojplamenem a už jsem zase měla tendenci se nějak porovnat, a on mi přikázal:
"A nedrž si ty prsa."
Tak já jsem odpověděla, že když je ale nebudu držet, tak nebudou tam kde mají bejt a on se mě zeptal, kde si jako myslím, že mají bejt, a já na to, že přece 'tady' a ukázala jsem si na hrudní kost, kde v tu chvíli nebylo po kozách samozřejmě ani památky. A on na to řekl tak suše:
"A proč by tam měly bejt? A nemůžou bejt třeba tady?" a chytil mi ty kozy, nacpal mi je pod bradu a pak mě řádně vymrdal.
Taky jsem si vzpomněla, že mi jednou napsal, že 'má rád polohu, ve který mi svejma pohybama rozezvučí prsa'. Je pravda a je to logický, že kozy umravněný rukama se těžko rozezvučí, že jo.
Celou dobu, co jsem mu ráno polospícímu zadkem rejdila v klíně a užívala si, jak se mu to jeho fantasticky symetrický a estetický péro nadouvá, jsem přemejšlela, v jakým kontrastu je tahle poetická věta s tím, co jsme dělali v noci a taky jestli člověk občas nejede v nějakým automatu, ve kterým to co má v hlavě kdoví od kdy bere jako dogma. Jestli by jako někdy nebylo lepší udělat si v hlavě prázdno a pak si probírat jedno téma za druhým a nezúčastněně se na něj podívat ze všech ostatních stran a pak se podle toho zařídit.
Možná je tohle nový měřítko, podle kterýho si budu vybírat chlapy, se kterejma budu souložit. Budou to ty, u kterejch nebudu přemejšlet nad tím, jestli mám prsa tam, kde mají bejt.
Někdy si strašně zbytečně komplikujeme život úplně blbejma nepodstatnejma absurditama.