Přestávám mluvit. Nikdy dřív bych neřekla, že to tak budu mít a taky nevím, proč se to stalo. Zatím je to pro mě nová situace a divně se s ní srovnávám. Možná jsem unavená z lidí. Lidi nějak moc mluví, ale většinou mluví zbytečnosti a já nemám v hlavě kapacitu na plky. A sama už jsem toho za život taky namluvila dost a dost jsem se při tom nadřela. Moje hlava byla přeplněná vždycky, ale teď je to…
Balí mě zajíc. Jako jestli jsem někdy zmatená z toho, že nemám úplně jasno v pojmech a dojmech a nevím přesně, od kdy a za jakejch okolnosti je zajíc zajícem, tak tady teda mám stoprocentně jasno, poněvadž je mu třiadvacet. Jak se ženská v mým věku dostane v běžným životě k někomu takovýmu? Inu, může si nějakýho třeba vyvdat. To se mi stalo. Naštěstí nikdo v naší rodině není dost nechutnej a…
Tak jsem si jedno odpoledne před noční umyla hlavu a ráno jsem se místo domů za kočkama vydala za Dvojplamenem. Když jsem šla chodbou a koukala se jako vždycky po okolních dveřích, všimla jsem si, že z nich zmizely některý ikonický nápisy a novinový výstřižky, který tam byly odvždycky a už jsem věděla, že tentokrát to nevyjde. "S muži je to tady chabé!" "Kouzlem se to nevyřeší." "Možná nikdy."…
Koupila jsem kytkám po půl roce rozhodování led pásky, poněvadž se navzájem zarostly tak, že už si stíní. Mám toho tady tři kusy a stejně nevím, co kam strčit, je možný, že jsem tak technicky nezdatná? I vybrat to za mě musel někdo jinej. Jediný, co si pamatuju je, že něco z toho je samice. Nebo samec? A ještě jsem nakonec zjistila, že jsem tak malá, že k tomu stropu nedosáhnu ani ze štaflí,…
a o jistotách. "Já si pamatuju, když jsem tě viděl poprvý, vystoupila jsi z vlaku a měla jsi ty dlouhý vlasy takhle rozpuštěný, světlý, ne jak máš teď a černý šaty a na krku veliký červený korále a usmívala jsi se, ty jo, a moc ti to slušelo," řekl mi Pavel. Bylo to letos v půlce dubna, venku svítilo sluníčko, ale jinak byla pěkná kláda a po zemi to táhlo lezavě, protože jsme byli na Vltavě,…
Pořádně spím. Je to ode zdi ke zdi, buď nespím vůbec, nebo zas furt, kdo se má pořád vyznat v tom, proč tomu tak je. Ale tak nebudu si stěžovat, hlavně že spím. Udělám teď velkou spoustu práce a stihnu spoustu drobnejch aktivit, na který jsem předtím neměla sílu a Muž chodí a říká: "Ty jsi teď úplně jinej člověk. Taková rozradovaná." Tak jasně že jo, když netrpím permanentní spánkovou deprivací.…
Já mám v srdci spoustu místa. Jeho kapacita je omezená, ale přece tam je pořád hodně místa, který nikdy obsazený nebylo, protože neumím vytloukat klín klínem, nejsem člověk, co zmizelý nahradí novým, aby zasypal díru. Díry v srdci mám, ale mám tam takový chlívečky, pěkně vedle sebe, někde je obsazeno, někde je ta díra. Chybí tam Děda a Kočka a Dvojplamen třeba a chybět budou už navždycky,…
Nějak jsme se s Mužem usnesli, že by bylo dobrý se zase po delší době vyvětrat spolu. My se totiž spolu moc neukazujeme. On se vlastně neukazuje nikde a já tu potřebu ukazovat ho taky moc nemám, takže dokonce i na našich svatebních fotkách, který jsme teprve vloni, čtyři roky po svatbě, rozdali po příbuznejch, je k jejich nelibosti vyfocenej zády. Jestli jsme spolu v mým rodným městě byli venku…
Byli jste někdy na ruským kole? Já dneska poprvý. Pršosněžilo a byla tma a nebylo vůbec nic vidět, ale když se kolo potřetí otočilo, tak jsem nahoře dostala pusu a tý puse předcházelo oznámení, že jí dostanu. Dneska jsem nebyla latentní femme fatale ani nekriticky opěvovaná pseudobohyně ani kozatá milfka odvedle, dneska jsem byla náctiletá holka, která ještě nepotkala L. a zažila nekomplikovaný…
Jak jsem dneska ležela na krovkách a můj zubař mě jemně, ale nekompromisně držel za bradičku, abych se mu necukala při snímání otisků, tak nejenomže jsem si vzpomněla na to, jak přesně takhle občas držím za mordu našich vlčáka, kterej se pak když ho pustím naoko rozčiluje, taky jsem musela chtě nechtě přemejšlet nad tím, jakej je asi tenhle chlap v posteli. Tak je takovej statnej, má tetovaný…
